Já jsem přesvědčen, že Česká republika je země, která by se vždy měla ozvat, pokud dochází k porušování mezinárodního práva nebo pravidel, které se v mezinárodním provozu mají dodržovat. V tom smyslu já rozumím těm prvním dvěma částem usnesení, kde v jednom se odsuzuje ten čin, který se stal, a také velmi podporuji tu druhou část usnesení, ve kterém se žádá vyšetření celé věci. Ale jenom bych chtěl upozornit na to, co se týče toho přesného souzení, co se stalo, tak mně také chybí informace.
Já vám vysvětlím, v čem vidím ten problém. My vlastně nevíme úplně přesně, co se v tom vzduchu odehrálo, ale pravděpodobně není těžké to zjistit, protože existuje nějaké svědectví toho, co se odehrálo mezi tou stíhačkou a mezi tím letadlem, které bylo přinuceno přistát. A je určitý rozdíl v tom, jestli ta stíhačka mu hrozila sestřelením, protože pokud někdo použije... Hrozba silou je mezinárodní zločin. To znamená, pokud se mu hrozilo - já to nevím, já vám říkám ty možnosti, které vidím... Hrozba silou je mezinárodní zločin. A nevíme, jestli k ní došlo, nebo jestli to byl spíš určitý způsob, jak ho přinutili, že má přistát, a oni sami letěli, protože to bylo pro ně bezpečnější nebo podobně. To jsou věci, na které já neznám odpověď, a zatím jsem nečetl, že by to někdo přesně popsal.
A ještě důležité je - přece existuje ta organizace pro civilní letectví světová, která má na starosti mezinárodní provoz, a myslím si, že ta by měla vyšetřit to, co se odehrálo. Bělorusko je součástí toho mezinárodního provozu. Existuje příslušná mezinárodní organizace, která by měla vyšetřit, co se stalo. Co se stalo a jakým způsobem to letadlo bylo přinuceno k tomu, aby přistálo, a jestli to tedy byla - opakuji - hrozba silou. Já tím netvrdím, že je to dramaticky úplně jiné, vždycky si to zaslouží odsouzení, ale přece je pro mě určitý rozdíl, jestli se použije hrozby sestřelením, a nebo jestli se použije určitý způsob, jak se to letadlo přiměje, aby piloti dobrovolně letěli, protože se třeba domnívají, že mají bombu. Takže já upozorňuji, že i tento detail má svůj význam, jestliže to chceme posuzovat.
Děkuji. Přeji vám dobrý večer. Nechci zdržovat, vystoupím spíš za sebe, než za někoho, když sleduji tady tento případ.
Já jsem přesvědčen, že Česká republika je země, která by se vždy měla ozvat, pokud dochází k porušování mezinárodního práva nebo pravidel, které se v mezinárodním provozu mají dodržovat. V tom smyslu já rozumím těm prvním dvěma částem usnesení, kde v jednom se odsuzuje ten čin, který se stal, a také velmi podporuji tu druhou část usnesení, ve kterém se žádá vyšetření celé věci. Ale jenom bych chtěl upozornit na to, co se týče toho přesného souzení, co se stalo, tak mně také chybí informace.
Já vám vysvětlím, v čem vidím ten problém. My vlastně nevíme úplně přesně, co se v tom vzduchu odehrálo, ale pravděpodobně není těžké to zjistit, protože existuje nějaké svědectví toho, co se odehrálo mezi tou stíhačkou a mezi tím letadlem, které bylo přinuceno přistát. A je určitý rozdíl v tom, jestli ta stíhačka mu hrozila sestřelením, protože pokud někdo použije... Hrozba silou je mezinárodní zločin. To znamená, pokud se mu hrozilo - já to nevím, já vám říkám ty možnosti, které vidím... Hrozba silou je mezinárodní zločin. A nevíme, jestli k ní došlo, nebo jestli to byl spíš určitý způsob, jak ho přinutili, že má přistát, a oni sami letěli, protože to bylo pro ně bezpečnější nebo podobně. To jsou věci, na které já neznám odpověď, a zatím jsem nečetl, že by to někdo přesně popsal.
A ještě důležité je - přece existuje ta organizace pro civilní letectví světová, která má na starosti mezinárodní provoz, a myslím si, že ta by měla vyšetřit to, co se odehrálo. Bělorusko je součástí toho mezinárodního provozu. Existuje příslušná mezinárodní organizace, která by měla vyšetřit, co se stalo. Co se stalo a jakým způsobem to letadlo bylo přinuceno k tomu, aby přistálo, a jestli to tedy byla - opakuji - hrozba silou. Já tím netvrdím, že je to dramaticky úplně jiné, vždycky si to zaslouží odsouzení, ale přece je pro mě určitý rozdíl, jestli se použije hrozby sestřelením, a nebo jestli se použije určitý způsob, jak se to letadlo přiměje, aby piloti dobrovolně letěli, protože se třeba domnívají, že mají bombu. Takže já upozorňuji, že i tento detail má svůj význam, jestliže to chceme posuzovat.
Proto říkám, že než řekneme, chceme tady tyto kroky, chceme tyto postihy, jestli máme dobře promyšleno, co vlastně děláme a kam jdeme. Tím si nemyslím, že tohle je jednoduché řešení, protože od těch voleb samozřejmě, které se odehrály, a které byly zřejmě poměrně velmi manipulované podle toho, co víme, tak ten vývoj je samozřejmě špatný a je opačný, než tam, kde my jsme si přáli, aby se Bělorusko pohybovalo.
Ale dneska, to, co se stalo, na jedné straně vyžaduje odsouzení, právě proto, co jsem řekl, jakékoliv takovéto porušování mezinárodního práva a pravidel je pro Českou republiku věc, na které nám musí nesmírně záležet a musíme se ozvat. Ale druhá věc je, uvědomme si, z dlouhodobějšího hlediska, o co nám jde. Jako bude to, prostě to Bělorusko jenom jako přitlačíme k tomu Rusku. Rozumíte, vlastně jenom definitivně ho posuneme tam, že nebudeme ho brát ani jako partnera, což je teď těžké. To já objektivně chápu. Ale jenom proto říkám, že ty určité informace o tom, kdo, na čí popud to bylo, jestli to byla rozhodně běloruská akce, nebo je to komplikovanější to pozadí a jaký byl smysl té akce, protože přece někdo musel předpokládat, že tohle bude mít určitý postih a určitý dopad. To všechno bychom měli někde zvážit. Asi se to lépe dá zvážit na zahraničním výboru, než tady v Poslanecké sněmovně. To je mi jasné.
Takže to je to, kam mířím. Já si prostě myslím, jakkoliv Sněmovna je asi správné, aby to odsoudila a požadovala vyšetření. Domnívám se, že ty další věci, které se týkají sankcí a na koho, to by mně připadalo, že by vyžadovalo více informací na to, abychom přesně zvážili, kam se vlastně pohybujeme. Tím spíš, že v Evropě nebývá lehké na tohle dosáhnout z nějakého konsenzu, a je to tradičně těžká věc. Jenom upozorňuji na to, že vlastně už, jak jsem řekl, že ta mezinárodní pravidla se musí dodržovat a že každá takováto kauza by měla být k připomenutím tomu, abychom je dodržovali sami. Protože jste si možná všimli tiskové mluvčí paní Zacharovové, která pohotově využila příkladu z roku 2013, kdy to byly Spojené státy, které tehdy přiměly letadlo, tuším z La Pazu. A to bylo letadlo, ve kterém letěl bolivijský prezident Morales, takže docela chápete, že to je ještě jinší úroveň. To bylo prezidentské letadlo. A toto letadlo bylo tím, že evropské státy řekly, že uzavírají svůj vzdušný prostor, bylo přinuceno přistát ve Vídni, protože se domnívalo, že na palubě je Snowden. Tedy opakuji, ne terorista, ale Wisten Glouwen Snowden.
Takže to byl čin, který se nám vrací. Tak jako jsem říkal, že se nám může vrátit to, když byl zabit Sulejmani. Jako byl zabit v Íránu, tak jsem řekl, že to jsou velice nebezpečné kroky z hlediska mezinárodního práva, protože můžeme slyšet potom od ruské mluvčí přesně to, co teď slyšíme. Poukaz na to, co se stalo v roce 2013, což bylo také de facto porušení pravidel mezinárodního provozu a práva. A dneska to slyšíme, tak jako na to vždycky upozorňuji: tohle se nám vrátí. Česká republika by nikdy podobné kroky neměla nijak nadšeně dýchat, protože to jsou věci, které se vrací. Od (nesrozum.) to slyšíme, neustálé opakování Kosovo, Irák a podobně. Teď slyšíme tu kauzu z roku 2013.
A já jsem řekl, že i to, co se stalo v Íránu, je věc, která se nám může bohužel vrátit. Proto říkám, že by Česká republika měla vždycky, ale opravdu vždycky stát na tom, že pravidla a mezinárodní právo se musí dodržovat. A platí to pro nás, stejně tak, jako to platí pro kohokoliv, co cítíme, že stojí třeba vůči nám jinde, než my a podobně. Takže já souhlasím s tím usnesením. Myslím si, že je správné, že ho přijímáme. Ale jenom upozorňuji na to, že věci nejsou tak crystal klear jako. A že nevíme přesně, co se stalo. A měli bychom i s těmi sankcemi mít dostatečné informace. Za sebe vám říkám, že si myslím, že ty dostatečné informace... bude probíhat vyšetřování, musí pořídit ta organizace pro civilní provoz světová. Ta by je měla dodat. A my bychom měli potom říci přesněji, na koho je zaměřit, abychom se nedopustili něčeho, což z dlouhodobého hlediska nebude příliš produktivní. Jako ty sankce nejsou jednoduché, má-li být k něčemu. To se snadno uvaluje. Až po čase zjistíte, jestli to mělo smysl nějaký a na koho to dopadlo.
Takže opakuji. Já si myslím, že to je správná iniciativa. Rozumím tomu, že se musíme ozvat. Ale upozorňuji, že detailech to tak přehledné není.