Děkuju. Také vám přeji dobré odpoledne, dámy a pánové. Nedá mi to, abych nereagoval na vystoupení některých předřečníků, představitelů především opozice, pana předsedy Jurečky, pana předsedy Fialy.

Pan předseda Fiala řekl takovou jasnou tezi, kterou opakoval, když prohlásil tady, že nouzový stav už je jenom fíkový list, že nouzový stav je jen zastírací manévr vlády. Ve skutečnosti podle něj už nouzový stav nepotřebujeme, protože v podkladech, které dostali všichni bez rozdílu k dispozici v této sněmovně, jsme nedokázali prokázat, že například ono omezení okresů, na které nouzový stav potřebujeme, že to omezení okresů bylo potřebné, že bylo nutné, nebo že existuje nějaká evidence, že mělo smysl. Dokonce tady pan předseda Fiala říkal, ukažte mi to číslo, ukažte mi to číslo, kterým se dokazuje, že omezení okresů skutečně přispělo ke snížení incidence nákazy. A říkal, že to číslo mu tady nikdo neukáže, protože to číslo údajně neexistuje. Samozřejmě že to je trochu metodologicky špatně, protože nejde o jedno číslo. Jde o to, jestli to jde, nebo nejde prokázat. A já vám tady říkám, obracím se teď speciálně na pana předsedu Fialu, ale vlastně něco velmi podobného zmiňoval i pan předseda Jurečka. Já si myslím, že tady lze poměrně jednoznačně ukázat, že nemá pravdu. Řeknu vám to na několika věcech a vy sami posuďte, jestli jsem vás přesvědčil, nebo ne.

První argument, který bych použil jako naprosto silný, jasný pro každého, kdo ho chce vidět, je to, co se stalo v okresech Trutnov a Cheb. Tyto okresy byly uzavřeny. A vy v těch číslech, která sledujete v tom, co vám bylo dodáno, můžete vidět, jaký byl dopad uzavření toho okresu. To nebylo jenom tak, že to chránilo jenom ty ostatní. To uzavření skutečně vedlo k rychlému zlepšování situace. V tuto chvíli mají Trutnov a Cheb nejnižší incidenci dokonce ze všech okresů v zemi. Takže dopad uzavření okresů na těchto dvou okresech můžete úplně přesně vidět.

A když si vezmete tu téměř knížku čísel, kterou jste dostali, které vláda poskytla všem poslaneckým klubům, tak tam zjistíte jednu věc, kterou bych řekl jako důležitou. Za prvé tam vidíte v číslech, že díky uzavření okresů došlo k poklesu mobility o 30 %, díky té uzávěře. Je tam vyčísleno, že došlo k poklesu mobility o 30 %. Za druhé, co tam vidíte jednoznačně, je, že díky uzavření okresů došlo k zásadnímu snížení cestování do rekreačních středisek, do výletních míst a podobně, to znamená skončilo shromažďování lidí v oblastech, kde se lidé shromažďují. To je z toho také jasně vidět. To je ten rozdíl mezi tím, co bylo v lednu a co bylo o Vánocích. Víte, o Vánocích, on to tady říkal myslím ministr zdravotnictví, tady byla taková vtipná situace v Česku, že v Rakousku měli puštěné vleky a prázdné sjezdovky, a my jsme měli vleky stojící a plné sjezdovky, protože tam ty tisíce lidí byly, protože jsme neměli uzavřené ty okresy. Pan předseda Fiala se mýlí, když tvrdí, že nehrozí ty Vánoce. Ne, ty hrozí. Právě uzavření okresů brání tomu, aby se opakovalo to, co jsme tady měli v lednu a o Vánocích. A dokonce, když se podíváte opravdu pečlivě na ta data, tak zjistíte, že to je to, čeho se docílilo. Docílilo se toho, že nedochází ke shromáždění lidí v místech, kde se tisíce lidí shromažďovaly.

A pak vám řeknu třetí argument, a to tedy opravdu nevím, jak by se s ním pan předseda Fiala popasoval, protože mi připadá velmi silný. Přece když trochu máte zájem, tak se podíváte, jak postupují třeba naši sousedé Rakousko a Německo. Vy nevíte o tom, jak si počínají například Rakušané, jak uzavřeli Wiener Neustadt, jak uzavírají okresy Rakušané dokonce podle principu, že kde je incidence vyšší než 500, tak ten okres uzavřou? Tak oni také mají fíkový list? Rakousko také používá uzavírání okresů jako fíkový list? Protože snadno vám dokážu, že Rakušané postupují stejně. Uzavírají okresy, mohu vám je jmenovat, jakmile se zvýší incidence, tak ty okresy uzavírají. Pravděpodobně mají taky nějaké pomýlené odborníky. Když budete zpochybňovat to, co tady zaznělo, že pokračování nouzového stavu doporučuje 18 lidí z 20, nebo dokonce 12 z 12 v těch odborných grémiích, které máme k dispozici, tak k tomu ještě připočítejte ta odborná grémia třeba rakouská, která zřejmě mají stejné fíkové listy, které v Rakousku mají, protože oni také uzavírají okresy, protože oni si taky bláhově myslí, že to zřejmě pomáhá k šíření nákazy. 

A teď se přesuňme do Německa a zjistěte si ta čísla, která mají v Německu, protože v Německu mají kupodivu taky podobné fíkové listy. I tam vlastně uzavírají okresy prostě proto, protože zjistili, že to omezení mobility v pohybu jim snižuje incidence. Takže to si celá Evropa vyrábí fíkové listy, když vy tady suverénně tvrdíte, že to je pouze, což mi připadá dost tvrdé, nějaká naše záminka, nebo nějakým způsobem zastíráme realitu. To se všichni tedy mýlí? Copak si my můžeme dovolit v této situaci používat nějakých fíkových listů? Copak si to můžou dovolit Rakušané? Oni také ty okresy zavírají jenom zbůhdarma? Víte, já se domnívám, že tohle jsou naprosto neprůstřelné argumenty, které může vidět a musí vidět každý, kdo je chce vidět. Když nechcete vzít ta data, která jsme dodali, tak se podívejte na data zemí kolem nás. Uvědomte si, že dneska se pracuje tak, že všechna ta pracoviště jsou propojena. Vím, že naši lidi se propojují s těmi kolem, to znamená ten postup je společný. Už právě proto, že jsme tady v tom tak dlouho, komunikujeme společně a děláme opatření, která děláme všichni. Takže by bylo spíš trestuhodné, kdybychom nespolupracovali a kdybychom ignorovali to, co funguje.

Já bych chtěl říct ještě jednu věc, tedy za sebe. Víte, pro kulturu, kterou reprezentuji, je docela hrozná představa, pokud bychom nedokázali prosadit to, že to vlastně dotáhneme do konce, že to dobrzdíme, protože upřímně řečeno, pokud to neuděláme, pokud nesnížíme zásadním způsobem ten počet těch incidencí, těch nakažených až na taková čísla, jako je 1 500 a podobně, tak to tady s žádnou kulturou slavné nebude, to otevřeme pár galerií, muzeí, ale jinak nebude nic, protože do běžných divadel se s takovými čísla, která stále máme, nemůžeme plánovat vydat. A já vám řeknu jednu věc, pokud se nám nepodaří to snížit, což si myslím, že se teď rýsuje jako možné právě když to dokončíme, právě když nepřestaneme v této chvíli, pokud nám to znovu ujede, tak budeme pak brzdit až někdy do července. Si to představte. Když to teď prostě chvilku nevydržíme, tak pak se nám to rozjede znovu a budeme tady brzdit až do léta. To je něco, co si prostě nemůžeme přát a pro kulturu to znamená katastrofu. To je přece evidentní.

Takže já jsem přesvědčen, že to je dneska obrovský veřejný zájem a zájem lidí, když víme ta čísla. A jenom ti, kdo si zakrývají oči, tak to netvrdí, tak to prostě musíme dotáhnout. Tady bylo dneska mnohokrát řečeno, že dneska ta šance je. Já vám něco řeknu. Já si pamatuji ty modely, které jsme měli v lednu a kdyby tady fungoval ten starý virus, rozumíte, ještě ten, než přišly ty mutace, tak jsem si jist, že bychom ho zkrotili. Už dávno bychom to měli de facto pod kontrolou. To vám připadá asi sebevědomé, ale já jsem o tom hluboce přesvědčen. Celou tu věc nám překazil ten příchod nové, řekněme především britské mutace. Její nakažlivost nám rozmetala ty modely na kusy. Psa jsme založili, všechno a museli jsme začít znovu. Tady někdo říkal, že pořád překvapujeme. Já to připouštím, i nás to překvapilo. Prostě já připouštím, že příchod nového viru, který funguje jinak, prostě bylo překvapení a asi nejenom pro nás. A to, co jsme opravdu tady tvrdili, tak to najednou neplatilo. Já jsem také těm lidem v segmentu kultury sliboval, co všechno bude, měli jsme připraveného psa, kterého jsme dělali s ministrem zdravotnictví a během několika dnů to šlo do stoupy, protože přišel ten novej zatracenej ten, kdy se ukázalo, že je daleko pohyblivější. A dneska po těch dalších týdnech si dovoluji tvrdit, že opět máme zase znovu jakýsi model, jak on se chová a podařilo se ho zase zastavit. To není tak, že jsme dneska bezmocní, nebo že nemáme data. My ta data máme a já jsem přesvědčen, i když to není můj rezort, že jsme vám to předali, takže to vidíte stejně s námi. A stejně s námi vidíte, že je šance i s tímhle čilejším virem se vypořádat. Ale musíme to dohrát, musíme to prostě dokončit. A my vám říkáme: pak je obrovská šance, že když to dotáhneme, když prostě snížíme nejenom tu incidenci, ale vyprázdníme ty nemocnice, protože není možné pokračovat s takto naplněnými sály, JIPkami a podobně, tak pak si budeme moci dovolit přijít s tím, s čím pak přišel Boris Johnson. Boris Johnson v lednu nesliboval žádný plán, dokud měl tu incidenci vysokou, tak to nedělal, až v březnu, kdy mu to kleslo, pak přišel s plánem uvolňování. Až ve chvíli, když vidíte ten výsledek, tak můžete s větší jistotou říci: tohle je itinerář, tohle je program, který vám můžeme předložit. A tady bylo řečeno z úst jiných, kteří to mají na starosti, že jsme vlastně schopni během poměrně krátké doby, když nám dáte nouzový stav, přijít s tou představou, jakmile to ještě klesne, přijdeme s představou, jak uvolňovat. To je zhruba podobný časový režim, jako udělali třeba v té Británii.

Víte, mně to připadá takové trochu zpozdilé, když pan předseda Fiala řekne: vy tady jenom zakrýváte, že nemáte plán. To je dobré. Tak vy nám do toho našeho plánu nouzového stavu kopnete a pak řeknete: vy nemáte plán. My máme plán, ten plán je, že musíme vydržet nejmíň čtrnáct dní držet tento režim a pak tu je plán a budeme schopni ho předložit. Takže vlastně jde o to, abyste nám nepodtrhli nohy v tom, co si myslím, že dneska je velice slušná šance. S kulturou to, přátelé, jednoduché není. Když poslouchám například britského premiéra, když řekne: díky naší hamižnosti jsme úspěšní v očkování. To je samozřejmě podle mě velice nekulturní projev takto mluvit na veřejné scéně, protože takhle smutné to dneska je, takhle kulturní je ta debata. Hamižnost se prostě prohlašuje za vítěze. A víte, že nemáme jednoduchou situaci ani v tom, když jsme požádali Spojené státy, tak nám taky nedali ze svých zásob, raději to dali Mexiku a Kanadě. Prostě se ukazuje, a to je poslední závěr, který si tu dovolím učinit, že potřebujeme do budoucnosti mluvit o strategické autonomii Evropy, protože to je termín, který jsem tady dříve používal a ta krize jenom ukazuje, jak je tohle důležité, protože jak se ukazuje v takovém světě, kde se i v situacích krize, jako třeba ve válce, a tohle je podobné, najednou klidně vyhlašuje hamižnost jako princip, který vede k úspěchu. A proto si myslím, že je třeba uvažovat v Evropě o naší odolnosti do budoucna, o tom, abychom v klíčových věcech nebyli závislí způsobem, který z nás potom dělá outsidery. Takže kultura dostává na frak v těchto věcech, ale to neznamená, že ji nemáme držet a že se nemáme snažit v Evropě vytvořit prostředí, ve kterém si jsme schopni svoje uhájit. Děkuji.