Pivovar využívali ke skladování mrkve a česneku, vlhl a chátral, než se ho „zmocnil“ Marek Vávra. Z poloviny zbořeniště jsou nádherné přednáškové prostory. Vaří se tu několik druhů silného nezaměnitelného piva.
Jak obnovit část slávy Frýdlantska
Procházíme sutinami, které zůstaly v druhém, ještě neopraveném křídle. „Tady bude hotel“, říká Marek Vávra, „Tady postavíme velký pivovar. Ten původní vyráběl čtyřicet tisíc hektolitrů piva, chceme se dostat na jeho úroveň“. Vypadá to jako utopie, ale člověk tomu věří, protože část snu už skutečně teče a chutná báječně.
Archeolog Petr Brestovanský má podobný sen jako Marek Vávra. Chce obnovit část slávy Frýdlantska. Ukazuje nám dlažbu, po které mohl šlapat Karel IV. Nikde jinde nenajdeme původní dlažbu starou sedm století.
Jedna z nejkrásnějších prohlídek v republice
Stojíme u části opevnění města, které je v historických análech od roku 1278. Vylouplo se odtamtud těsně před tím, než Přemysl Otakar II. prohrál osudovou bitvu. Proslavil je vévoda frýdlantský, Albrecht z Valdštejna, jeden z největších generálů třicetileté války. Sídlil na zdejším hradě. Ten dodnes skýtá jednu z nejkrásnějších turistických prohlídek v celé republice.
Tak proč se říká, že jsou Frýdlant a frýdlantsko chudé, když je to jeden poklad na druhý?
Klíčem k bohatství je turistický ruch
Večer debatujeme Frýdlanťáky (je to tak správně :-) ?) o tom, co udělat, aby se do kraje vrátilo bohatství. Shodujeme se na tom, že klíčem je turistický ruch. Potřebujeme nové cyklostezky, propojení s Německem a Polskem, nové sjezdovky, nové ubytovací kapacity a hlavně propagaci a zas propagaci. Shodujeme se na tom, že stát tohle neumí. Musíme se do toho obout sami s podobným zarputilým nadšením jako Marek Vávra a Petr Brestovanský.