Tyto argumenty nemá smysl vyvracet. Proč? I kdyby byly nakrásně všechny pravdivé (ale nejsou) nemají nic společného s podstatou věci.
Co je podstatou věci?
Jeden stát přepadl druhý stát, který se dostal do obtížné situace a ukradl mu proti vůli kus jeho území. To je fakt stejně nezpochybnitelný, jako že se Země točí kolem Slunce. A patrně žádný civilizovaný člověk si nemyslí, že je správné, aby jeden stát kradl druhému za použití násilí část území.
Proč tedy Češi vymýšlejí argumenty na podporu či aspoň omluvu otevřené ruské agrese? Důvody mohou být čtyři: 1) Už jsme se oklepali z ruské okupace a ožila iracionální obrozenecká láska k ruskému dubisku, kterou donedávna šamanisticky provozovali jen podivíni jako profesor Klaus a jeho nohsledi. 2)Ruské tajné služby jsou ještě čilejší, než jsme si mysleli 3) Lidé mají stále větší nechuť k „oficiálnímu“ názoru médií a politiků, a proto za každou cenu vytvářejí alternativní teorie. 4) Všechno jsou jen výmluvy pro to, abychom nemuseli oslabit obchod s Ruskem.
Ten poslední důvod je jediný vážný. Je totiž pochybné, zda západní sankce něco napraví nebo změní. A už vůbec nezmění nic naše horlivé přitakání hlavnímu západnímu proudu. Krymu ani Ukrajině nepomůžeme, sebe poškodíme a ještě na sebe přivoláme Putinův hněv. Václav Havel by se nad takovou argumentací obrátil v hrobě, ale jako umělce by ho upoutal její otevřený cynismus. Pokud se však zápal pro obchod s Ruskem halí do rádobyvznešených frází o zlých Ukrajincích a hodných Rusech, nestojí za paklík tabáku.
Poškozovat zájmy země jen proto, abychom Putinovi dali najevo, že se nám nelíbí, by bylo ovšem pošetilé. Tedy kdyby...
...Kdyby v dějinách bez výjimky neplatilo, že nepotrestaný agresor se nespokojí jen s jedním soustem
...Kdyby Putinova moc a jeho zřejmé opojení vlastní velikostí, které ruská média živí, nevyvolávaly obavu, že se může pokusit obnovit velikost Sovětského svazu v bývalých hranicích, tedy až do střední Evropy, kde měl satelity s „omezenou suverenitou“
...Kdyby se nemohlo stát, že Rusko se změní ve skutečný lotrovský stát, který nedodržuje žádná pravidla a je ustavičnou hrozbou pro své okolí.
Je možné, že ruská vláda si uvědomí míru hazardu, do kterého jde a vrátí se k diplomacii. Jisté to ale není. Může se dát na cestu nevypočitatelnosti a agrese.
Obchodní styky s nevypočítatelným a agresivním státem, který je mezi těmi, které dodržují pravidla, na černé listině, sice může přinést finanční zisk. Pro národní zájmy země by byl ale krajně nevýhodný ba zničující.
Před několika lety vzniklo lidové hnutí proti nápadu, aby u nás postavila vypočitatelná Amerika radar. Jaký by musel být odpor proti tomu, že Rusko, které se dalo na cestu agrese buduje u nás neskonale strategicky významnější a potenciálně nebezpečnější zařízení?
Bylo by naivní říkat, že ten, kdo přitakává zlu se potrestá sám.
Zavírání očí před agresí a podlézání těm, kdo porušují pravidla, se ale skutečně může nevyplatit. Proč? Řekneme to klidně machiavelisticky otevřeně. V zájmu států, které se snaží pravidla dodržovat je, aby se jejich porušování nevyplácelo. A tyto státy jsou stále mnohem mocnější než Rusko. Proto, milí přátelé obchodu za každou cenu: přeci víte, že se vyplatí být na správné straně, když už vám zásady nic neříkají.
Martin Komárek
