Hlavní město si nechalo vypracovat analýzu od poradenské společnosti Moore Czech Republic, s níž spolupracovalo na novém plánu rozvoje sportu a sportovišť v Praze. Z analýzy mimo jiné vyplývá požadavek veřejnosti, aby byla sportoviště více bezbariérová. V současnosti to ovšem splňuje jen zhruba každé desáté zařízení. Zlepšit tuto situaci má plán rozvoje sportu, který si klade za cíl zvýšit přístupnost sportovišť handicapovaným, a to zejména výstavbou nových zařízení. Za tímto účelem fungovaly odborné pracovní skupiny, kterých se účastnily i organizace zastřešující handicapované sportovce.
{poll title="Anketa:" id="3117" /}
Podle dotazníkového šetření Magistrátu hlavního města Prahy, jehož respondenty byli provozovatelé sportovních zařízení, by téměř třetina (30,5 %) z pražských sportovišť měla být bezbariérová. Analýza pasportu těchto zařízení však ukázala, že jejich podíl ve skutečnosti činí jen necelou desetinu (9,6 %). Analýza také upozorňuje na řadu překážek, kterým musí handicapovaní sportovci čelit. Patří mezi ně například nevyhovující rozměry hřišť, nevhodný povrch, absence bezbariérových toalet nebo nevhodné umístění či rozměry šaten. Hlavní město, které je vlastníkem celkem 104 pražských sportovišť, i z toho důvodu připravuje nový plán rozvoje sportu a sportovišť v Praze. Ten si mimo jiné klade za cíl stávající a nová sportoviště handicapovaným více zpřístupnit.
„Cílem hlavního města je zvyšovat přístupnost sportovních zařízení zejména prostřednictvím výstavby nových a skutečně bezbariérových sportovišť. Toho bychom měli docílit skrze větší zapojení organizací zastřešujících handicapované sportovce do hodnocení bezbariérových řešení,“ uvádí radní hl. m. Prahy pro oblast sportu Vít Šimral.
Podle různých výzkumů je možné právě vytvořením vhodných podmínek pro pravidelnou pohybovou aktivitu u osob se zdravotním postižením dosáhnout pozitivních efektů v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví. A zároveň i funkční nezávislosti v běžných činnostech a obecného zvýšení kvality života. Pohybová aktivita slouží také jako prevence proti chronickým onemocněním, ale i negativním duševním stavům. „Samotná přístupnost sportoviště pro handicapované osoby ještě neznamená, že je vhodné i pro výkon jejich sportovních aktivit. Například absence bezbariérového sociálního zázemí handicapovaným zcela znemožňuje důstojně se zapojit do organizovaných sportovních činností,“ říká Tomáš Buriánek, odborník na sportovní problematiku poradenské společnosti Moore Czech Republic, která analýzu prováděla.
V rámci příprav nové strategie rozvoje sportu se uskutečnilo dotazníkové šetření, jehož prostřednictvím mohli Pražané, a zejména ti sportující, vyjádřit své potřeby a preference ve své lokalitě. Konalo se také na dvacet jednání pracovních skupin zaměřených na různá sportovní témata. Do nich se zapojila celá řada zainteresovaných subjektů, včetně organizací a klubů zastřešujících handicapované sportovce, které pomohou problémy s omezenou dostupností pražských sportovišť odstranit. „Nutnou poznámkou je fakt, že se nejedná jen o problém Prahy, ale je to systémový problém na úrovni celé České republiky. Bohužel není striktně dodržována vyhláška, která zohledňuje všechny handicapy,“ doplňuje Alena Jančíková, ředitelka České asociace paraplegiků, která byla rovněž členkou pracovní skupiny.
