Změna se však nepromítla zcela transparentně do společných ustanovení k přestupkům, konkrétně do ustanovení § 24 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. V něm beze změny zůstalo znění věty první, jíž je stanoveno, že přestupky podle tohoto zákona projedná správní orgán, který podle § 23 vykonává dozor nad dodržováním povinností, jež byla spácháním přestupku porušena. Ustanovením § 23 zákona č. 634/1992 Sb. je však nově stanovena působnost k vykonávání dozoru nad dodržováním povinností stanovených citovaným zákonem pouze České obchodní inspekci, s výjimkou dozoru, pro který jsou příslušné ve vymezených oblastech právních vztahů na úseku o ochrany spotřebitele další správní orgány.

Současný stav tedy umožňuje více interpretací, včetně takové, podle které by bylo znemožněno projednat přestupky jiným správním orgánem než Českou obchodní inspekcí, a to navzdory tomu, že není věcně příslušná k dozoru nad dodržováním všech povinností, jejichž porušení je stanoveno jako skutková podstata přestupku podle zákona o ochraně spotřebitele. Takový přístup je pochopitelně zcela nepřijatelný, odporuje záměru zákonodárce a v praxi se ukázalo, že ochromuje, případně oddaluje účel očekávaných účinků dozoru, včetně využití preventivně odstrašujícího významu případného uložení správního trestu za spáchání přestupku.

Cílem navrhované regulace je tedy odstranění právní nejistoty a právního vakua, přičemž bude jasně stanoveno, že k projednávání přestupku jsou příslušné veškeré správní orgány, které k tomu tedy podle příslušných právních předpisů mají danou působnost, nikoli jen Česká obchodní inspekce, jak může být nyní mylně interpretováno. Děkuji za pozornost.