Stejně jako Marx měl rád život ve všech jeho podobách.  Nevyhýbal se společnosti krásných žen, dobrému jídlu, pití nebo elegantnímu oblečení. Miloval koně, a když si pořídil drahého ušlechtilého plnokrevníka, omlouval to trochu legračně tím, že nacvičuje budoucí útoky proletářské jízdy.

Marx měl štěstí, že mu jeho otec otevřel svět osvícenství a moderní kultury, naproti tomu Engels musel nejdříve postoupit boj s rodinným prostředím: ztráta pietistické víry, v níž byl vychováván, byla pro mladého Engelse obrovským otřesem, stejně jako poznání pokrytectví průmyslníků, kteří drželi své dělníky v bídě, nevzdělanosti a alkoholismu, aby je mohli snadno ovládat. 

Marxova cesta k Hegelově filosofii byla jakoby přirozená a čtenáři Marxových textů se zdá přirozený i postup, kterým se Marx dostával za rámec Hegelova myšlení; Engels si to vše musel vyvzdorovat na svém prostředí. A přece: samouk bez univerzitního vzdělání se brzy propracoval nejen k vynikajícím jazykovým znalostem (naučil se ke stáru i česky), ale také se dokázal vyznat ve složitých filosofických sporech po příchodu Schellinga do Berlína a zasahovat do nich. 

Engelsův myšlenkový podíl na vzniku marxismu je přes jeho veškerou skromnost nezastupitelný. Navíc bez jeho finanční podpory by Marx ani nemohl psát. Z policejních relací známe dobře Marxův poněkud bohémský životní styl i velice skromné poměry, ve kterých dlouho žila jeho rodina. Že se to později změnilo, je i Engelsova zásluha.  

Engels byl člověk přátelský, přímý, oblíbený a uznávaný. Nesnášel šosáctví a pokrytectví a když se zmýlil, dokázal to otevřeně přiznat. Dobře rozuměl vojenským otázkám, pronikavé byly jeho analýzy americké občanské války (v odhadech prusko-rakouské války tak přesný nebyl). Roku 1887- dvacet sedm let před vypuknutím I. světové války (!) popsal její příčiny, průběh i výsledek. Hodně podnětů přinesl pro analýzu historického procesu, pro filosofickou reflexi tehdejších přírodních věd, dokázal přístupně a systematicky zpracovat hlavní myšlenky směru, který on a Marx založili. Bez jeho přispění by po Marxově smrti nevyšel druhý a třetí díl Kapitálu. Organizované socialistické hnutí mu vděčí za velkou část svých úspěchů.  

Bedřich Engels je v současnosti znovuobjeveným předmětem odborného zájmu. Před šesti lety vydal historik Tristram Hunt o Engelsovi vynikající obsáhlou monografii, která byla ihned přeložena do francouzštiny. Týž autor vydal anglický překlad Postavení dělnické třídy v Anglii s významnou doprovodnou studií. Za Reagana a Thatcherové, kdy se všude možně prosazovaly buržoazní mýty, bylo toto Engelsovo dílo znevažováno a stalo se terčem nemístných útoků s cílem vyvrátit jeho teze. Marně, současné bádání je v tom základním potvrdilo.