Jiří Bob Asher to obohatil tím, že tvrdí o Marxovi, že prý položil základy moderní politické genocidy.
Ohání se literárním historikem Georgem Watsonem, pařížským historikem Pierrem Rigoulotem a disidentem Vladimírem Bukovským. Podle tohoto posledního „znalce“ prý komunisté po svém uchopení moci zlikvidují vždy 10% populace. Československo mělo v roce 1948 12 milionů obyvatel, takže by podle těchto expertů mělo přijít o 1,2 mil. Obyvatel. Nic takového nenastalo, počet obyvatel Československa až do roku 1989 plynule rostl a přesáhl výrazně 15 milionů.
Panu Asherovi sděluji, že Marx žádné základy politické genocidy nevytvořil.
Žádný z renomovaných marxovských badatelů o tom neví. Ani Calvez, ani Mc Clellan, ani Iring Fetscher, ani Oskar Negt, ani Shlomo Avineri, ani Hal Draper a mohl bych jmenovat stovky dalších. Prostě Šimon Heller blábolí a blábolí každý, kdo tyto teze hájí. Na druhé straně ani George Watson, ani Pierre Rigoulot, které Asher vzývá, k respektovaným marxovským badatelům nepatří. Hellerovu tezi, že masové porušování zákona je důsledkem Marxovy teorie zastával naopak Stéphane Courtois, který byl v čele týmu, který slepil Černou knihu komunismu (vyšla i česky). Obsahovala tolik chyb, že ji řada recenzentů strhala, třeba dnes už zesnulá Annie Kriegel. Sovětská praxe, stejně jako kdekoliv jinde, kde vládly strany ohánějící se Marxem, není a nikdy nebyla derivátem Marxovy teorie. Pro Marxe patří lidská práva nezastupitelně ke struktuře moderní osobnosti A Marx chtěl osvobodit občanskou společnost z područí státu. Nikoli její podřízení státu.
Pokud jde o největší genocidy z poslední doby, vede Východní Timor (Timor Leste), kde úřadoval americký klient z Indonésie, dále Rudí Khmerové (jejichž řádění ukončilo až 10 vietnamských divizí, nikoli Američané nebo kdokoli ze Západu) a Rwanda. Co se týče archivů gulagu, po pracích Zemskova a Ďugina máme docela dobrý přehled o reálných číslech. Jsou sice tragická, ale nicméně Robert Conquest, který kdysi platil za autoritu na velký teror, je nadsadil 16 krát. Zmíněné archivy neměl tehdy ještě k dispozici. Fungováním stalinistického a maoistického režimu se podrobně zabývám v Novém čtení Marxe I-II, kde čtenář najde i další literaturu. Opakuji znovu, Marx s jakýmkoliv terorem nemá nic společného.