Podle zvrácených norimberských zákonů zbavili nacisté Židy všech občanských práv. Občanská práva upřeli dokonce i těm dvanácti tisícům Židů, kteří dostali německá vyznamenání za statečnost v bojích za I. světové války. Tito lidé bojovali za Německo a to je po letech připravilo o veškerá práva.
20. ledna 1942 na nenápadném místě Wannsee konala konference, jíž předsedal Reinhard Heydrich. Na této konferenci bylo přijato rozhodnutí o konečném řešení židovské otázky fyzickou likvidací. A nacisté tu věc pojali systematicky a důkladně. Kdysi mi jedna izraelská intelektuálka řekla, že neslaví narozeniny své matky (a její matka si to tak přála), protože se shodovaly s výročím konference ve Wannsee.
Odhady o počtu obětí v Osvětimi se liší. Celkem tu podle současných odhadů zemřelo 1,1 milionu Evropanů, devadesát procent z nich bylo židovského původu. Zahynulo tam i 170 000 československých občanů. K jejich největší hromadné popravě- 3792 lidí- došlo v noci z 8. na 9. března 1944. Neumírali mlčky. Jedni zpívali československou hymnu, jiní Internacionálu a další izraelskou hymnu Ha-Tikva.
Osvětimské peklo skončilo 27. ledna 1945. Mnoho vězňů bylo před příchodem Rudé armády odvlečeno na pochody smrti, hodně jich skončilo v nebývale přecpaném táboře Ravensbrück. Rudá armáda zaskočila nacisty, kteří v táboře nestačili zamést stopy a zavraždit zbývajících 7 tisíc vězňů. Šokovaní vojáci Rudé armády je tam objevili jako poslední obyvatele. To, co vypadalo jako pracovní tábor, byla ve skutečnosti továrna na smrt, spalující měsíčně desetitisíce obětí.
Moc bych si přál, aby se příští vzpomínkové akce k osvobození Osvětimi Rudou armádou konaly v důstojnějším duchu a v přijatelnější politické atmosféře. Chtěl bych, aby se politici s úctou poklonili obětem, s respektem poděkovali osvoboditelům a propříště se nesnížili k trapným výlevům a nedůstojným šaškárnám, jak se stalo letos.
28.1.2015