V současné době dokonce nejvyšší izraelský představitel prezident Reuven Rivlin, prohlásil Německo za vedoucí stát demokratického světa. Rivlin přiletěl u příležitosti 50. výročí navázání diplomatických styků do Německa a jednal se spolkovým prezidentem Gauckem. Oba se jasně vyjádřili proti dnešnímu ožívání antisemitismu.
Zajímavé jsou průzkumy veřejného mínění v obou státech. Ukazují, že Izraelci nikdy neměli tak dobré mínění o Německu, jako mají dnes, a naopak Němci nebyli nikdy tak skeptičtí k politice Izraele, jako jsou dnes. Německo prosazuje koexistenci izraelského a palestinského státu, zatímco nejen Netanjahu, ale i Rivlin označili palestinský stát za riziko pro mír na Blízkém Východě.
Co pokládám za důležité, je fakt, že židovsko-německé smíření dává naději na možnost řešení podobných konfliktů dnešního světa. Znova mají začít rozhovory kyperských Řeků a Turků. Snad bude možné překonat i rozdělení Koreje.
V šedesátých letech říkal filosof Herbert Marcuse: "Buďme realisté, žádejme nemožné". V případě židovsko-německého usmíření se nemožné stalo skutkem.