Ano, jsou. Řekové odmítli dvoupartijní systém PASOKu (Panhelénské socialistické hnutí) a Nové demokracie. Tedy něco takového, co jsme měli dlouhá léta u nás ve spojitých nádobách údajných protikladů ČSSD a ODS. Když jsem byl poprvé v Athénách, zašel jsem se podívat na Akropoli. Byla tenkrát kvůli opravám pod lešením a na něm jsem uviděl veliký nápis, který mě hodně překvapil: sosialistes=listes, tedy socialisté rovná se zloději. Řečtí přátelé mi pak vyprávěli, jak neskutečně se v Řecku pod politickým krytím krade. Finance na olympiádu, na metro, na Akropolis, všechno byla kořist. Teď voliči socialistům vystavili účet. Bohužel ho nedostala Nová demokracie, která obdržela 28% hlasů. To je vysoké číslo. Samaras těžil z mýtu, jak Řecko zachraňuje před nejhorším, a hodně ho volil sever, kde žije mnoho lidí, pocházejících z Malé Asie, z dnešního Turecka. Ti volí tradičně pravici.

Škrty vedly ke zdvojnásobení řeckého dluhu, nezaměstnanost mladých je oficiálně 42% a reálná čísla se šplhají k 60%. Úsporná opatření vedla k tomu, že během tří let (2009-2012) Řekové ztratili v malém a středním podnikání třetinu všech kapacit. Vláda oškubala důchodce a zrubala zdravotní systém pod heslem, že každý prý musí přinést oběti. Co na to bohatí? Stáhli své peníze do zahraničí. Z Řecka utíkají mladí a vzdělaní lidé. Fotis Kafatos, šéf Evropského technologického institutu, žijící ve Velké Británii, mi dávno před krizí říkal, že každý, kdo chce něco dokázat, musí z Řecka ven.

Nepříjemný je výsledek krajně pravicového Zlatého svitu (Chrysi avgi). Kromě toho, že poslanci této strany za své platy nakoupili jako všimné drobnosti pro chudé, zapůsobil i fakt, že šlo o protestní hlasy a okázalou distanci vůči establishmentu.

Mezi pozitiva řadím to, že se podařilo zastavit úpadek řeckých komunistů. KKE (Komunistiko koma Eladas) získala 5, 4% a je v parlamentu. Hodně Řeků tvrdí, že s komunisty sympatizuje, ale že účelnější je volit Tsiprase.V novém volebním období to nebudou mít jednoduché, protože Tsipras je výborný komunikátor. 

Tsiprasovým problémem není jen dluh a podmínky věřitelů, ale i to, jak rozhýbat drobné a střední podnikání, které zajišťovalo většinu pracovních míst. Velmi těžké bude přilákat zpět do vlasti mladé a vzdělané lidi.  Země se potýká s mizernou infrastrukturou, slabým exportním výkonem a slabou vazbou na euro, i když patří do eurozóny. Ale dvoupartijní systém je minulosti a hřiště je vykolíkováno jiným způsobem. Přejme Řekům, aby šlo o vykročení správným směrem.

 28.1.2015