Poslední události na Ukrajině Jakimenko označil za ozbrojený převrat. Bojůvky byly připravovány v Polsku a na Litvě, výcvikové tábory, ve kterých mládež podstupovala branný výcvik za účasti speciálních služeb, se dlouhodobě konaly také na západní Ukrajině. Klíčovou roli v převratu sehráli Američané, kterým nevyhovovala Ukrajina, spolupracující na jedné straně s EU, na druhé straně s Ruskou federací. Převrat byl naplánován na rok 2015, v souvislosti s prezidentskými volbami. Původní úmysl byl natahovat jednání s EU, stabilizovat Ukrajinu za ruské peníze a poté, roku 2015, převést Ukrajinu do prozápadního tábora. Janukovyč byl ubezpečován, že Evropa stojí po jeho boku, ale ve skutečnosti se připravovalo jeho odstranění. Ve Vilniusu byl Janukovyč postaven před nutnost volit buď- anebo, což byla fatální chyba evropské diplomacie. Jankukovyč předloženou Asociační dohodu s EU nepodepsal, a tím zvítězila koncepce urychlit převrat na Ukrajině.   

V rozhovoru přišla samozřejmě řeč i na tragické události 20. února 2014, kdy došlo v Kyjevě ke střílení do davu lidí ze střechy Filharmonie. Jakimenko uvedl, že bezpečnostní síly byly na útěku, doslova v panice, byly pronásledovány lidmi spojenými s Majdanem, ale palba zasáhla obě strany. Světová oficiální média mluvila o tom, že za střelbu byli odpovědní lidé Janukovyče. Urmas Paet, estonský ministr zahraničí v rozhovoru s Catherine Ashton, šéfkou vnější služby EU, tvrdil opak, za násilí podle něj mohli lidé spojení s Majdanem.  

Špičky Majdanu podle Jakimenka tvořili lidé, kteří byli denně v kontaktu s velvyslanectvím USA- Porošensko, Kličko, Porubij. A právě Andrej Porubij byl podle Jakimenka velitelem oddílu na střeše Filharmonie. Žádné zbraně ani náboje se tam nemohly dostat bez jeho schválení. Za krveprolití tedy nese odpovědnost on, a to bez ohledu na to, zda měl nad střílejícími plnou kontrolu nebo ne.  Dnes je tento muž, otevřeně se přiznávající ke spolupráci s al-Kajdá, tajemníkem Národní bezpečnostní a obranné rady Ukrajiny.

 V interview se Alexandr Jakimenko zmínil i o roli polského velvyslance EU Tacembowského s tím, že Polsko sleduje na Ukrajině své historické cíle- podřídit si politicky Ukrajinu.

------------------------------------

Zajímavé diskuse o Ukrajině probíhají v Izraeli. Izraelci sledují zprávy o aktivitě islamistů na ukrajinském území s neklidem. V izraelské televizi Iton mluvil o ukrajinské krizi jeden z významných zpravodajců Jakov Kidme. Tvrdí, že ukrajinskou krizi lze srovnávat s krizí kubánskou.  Američané nemlčeli, když se objevila hrozba sovětských raket na Kubě; Rusové se obdobně cítí být ohroženi ukrajinským angažmá v NATO. Odtržení Krymu od Ukrajiny představuje ruskou snahu toto zneužití Ukrajiny odvrátit.

Není divu, že Izraelci jsou znepokojeni (na Ukrajině je stále asi 150 000 Židů). Kyjevský vrchní rabín vyzval Židy, aby, mají- li možnost, opustili Ukrajinu, protože tu nemají záruku bezpečnosti. On sám byl- podle zpráv z médií- napaden a zmlácen. Premiér Arsenij Jaceňjuk nařkl Izrael z vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Ale popřít vliv fašistů v současném dění na Ukrajině nemůže. Svědectvím toho jsou vypálené sekretariáty Komunistické strany Ukrajiny, stejně jako vypálený dům šéfa ukrajinských komunistů Petra Symonenka.

Na internetu se objevily dokumenty, pocházející prý z dílny ruské diplomacie. Rusové údajně chtějí vytvořit skupinu na podporu Ukrajiny s účastí USA, Ruské federace a EU. Federalizace Ukrajiny (čtenáři PL si vzpomenou, že jsem o možnosti federalizace Ukrajiny psal už mnohem dřív) by se měla promítnout do ústavy, Krym by měl mít možnost svobodně se vyjádřit. Ústava Ukrajiny by měla zaručit všechna demokratická práva, od zaručení fungování struktur občanské společnosti až po nedotknutelnost náboženské svobody. Následovaly by volby pod mezinárodním dohledem.  Ukrajina by měla být mezinárodně, politicky a vojensky neutrální. Garanci za to, stejně jako za územní celistvost Ukrajiny, by měly převzít EU, Ruská federace a USA. Pokud by tato varianta nebyla přijata, patrně dojde ke ztrátě východní Ukrajiny, a Ukrajina jako stát v dosavadních hranicích přestane existovat.

Komu převrat na Ukrajině sloužil a slouží, ukazuje jmenování dvou nových gubernátorů, oligarchů Kolomojského a Taruti. Kolomojski získá touto cestou kontrolu nad klíčovou dněpropetrovskou oblastí. Zde se nacházejí významné podniky strojírenského a těžkého průmyslu, bez kterých Ukrajina nemůže fungovat. Uvidíme, zda veškerá práce dosavadních členů dněpropetrovského vedení přijde vniveč, nebo zda tito oligarchové budou ochotni na jejich dílo obnovy navázat.

V každém případě jsem rád, že česká veřejnost nepřijímá bezhlavě oficiální stanoviska českých médií a naší vlády. Nadějí pro naši zemi je vzestup kritického myšlení. Češi nejsou nemyslící ovce, pane Zaorálku a pane Sobotko.  Babiš je v ČR pro údajnou spolupráci s STB problém. A na Ukrajině spolupráce s Čečenci nebo s al-Kajdá problém není?