Teroristé mají v Evropě vítězství na dosah, anebo je to všechno úplně jinak?
Na počátku krize způsobené přívalem přivandrovalců se novináři pasovali do role obhájců práv ubožáků prchajících před válkou, když se provalilo, že se rozhodně nejedná o žádné prchající ubožáky, byla média v honbě za příjmy z reklam přesycena zprávami o počtu přicházejících přivandrovalců a jejich zločinech. Postupně však tento mediální povyk utichal a dnes se o nich již téměř nemluví. Když posuzujeme dění jen podle evropských médií zdá se, že příliv přivandrovalců polevil, zločiny jimi páchané jsou dílem jen pomatených jedinců a tak se situace celkově uklidňuje.
Nejprve naprostá většina politiků a expertů všeho druhu mlčela. Dnes bychom mohli odborníky na islámský terorismus, hrozby dnešního světa a pochmurné vize přehazovat vidlemi. Každý den nás zaplavují mediální výstupy všeho druhu a jeden se nestačí divit, kde se najednou všichni ti profesoři, politologové a již zmínění experti všeho druhu vynořili. A především, kde byli až do této doby zalezlí a co vlastně dosud dělali.
A to vůbec neodkazuji k únoru roku 1991, kdy archivní VHS kazeta z sjezdu SPR-RSČ dokládá, že jsem o této problematice hovořil zcela jasně již tehdy.
Politici se chlubí úspěchy boje proti terorismu, počtem zatčených nebo zastřelených teroristů, dokonce někdy i před vražděním. Můžeme ovšem pochybovat o tom, zda ti zatčení jedinci skutečně nějaký teroristický čin připravovali anebo zda to jsou jen náhodně vybraní ubožáci pro uklidnění veřejnosti a zdůvodnění dalších výdajů na tajné služby.
Teroristé oproti všem tvrzením politiků i odborníků však mají vítězství na dosah ruky. Doslova a do písmene. U vlád a poslanců evropských zemí totiž vyvolávají jejich hrůzné činy přesně takovou reakci, jakou potřebují. Místo toho, aby přivandrovalci byli internováni ihned při překročení hranice a byli obratem posíláni zpět, je jim umožněn naprosto volný pohyb, dokonce mimo jakoukoliv kontrolu úřadů. Stává se z nich milionová šedá zóna, která se jako podhoubí rozlézá po celé Evropě a jeho plodnicemi jsou potom stále častější teroristické činy. A čím úspěšnější teror, tím přitažlivější k následování.
Vlády a parlamenty místo toho, aby ozbrojily občany, a daly jim větší možnost k sebeobraně, se naopak snaží usilovně občany o jakoukoliv možnost sebeobrany připravit. Stále přísnější předpisy ohledně získání, držení a použití zbraně, ve velmi krátké době povedou k jedinému výsledku, původní domorodé obyvatelstvo Evropy bude naprosto bezbranné.
Vlády a parlamenty místo toho, aby vytvářely optimální podmínky pro včasnou vzájemnou informovanost občanů, která by mnohdy pomohla předcházet zločinnosti přivandrovalců, vymýšlejí stále další a další důvody proč cenzurovat, tedy naprosto zlikvidovat jediný skutečně účinný a velmi aktuální komunikační prostředek, kterým je samozřejmě internet.
Výsledkem této reakce vlád a parlamentů přesně v intencích cílů teroristů bude naprosto odzbrojené obyvatelstvo, zbavené jakékoliv vzájemné komunikace. Takto atomizovaná společnost izolovaných jedinců se potom stane velmi snadným cílem dobyvatelů. Potom již nebude nejmenší problém nad dominantami Paříže, Berlína nebo Prahy vztyčit černou vlajku.
A především nebude nejmenší problém si podrobit obyvatelstvo a udržet si nadvládu. Teroristické vraždění vyvolává strach, dlouhodobý stres. Obávat se jí na nákup, do kavárny nebo na koncert. Celý den se strachovat, zda se dítě vrátí ze školy, jak dlouho se dá v takovémto stresu žít? Omezovat své aktivity, necestovat, zavírat se doma a neustále kontrolovat, zda jsou zamčené vchodové dveře?
Naprostá většina občanů jsou bezúhonní, zákona dbalí lidé. Přesto má lidská psychika univerzální rysy bez ohledu na to, zda člověk žije řádně anebo je vysloveně asociální. Například vrah se mnohdy jde udat sám, anebo po zatčení spokojeně usne v cele. Celou dobu od spáchání činu žil ve stresu, kdy bude odhalen. A ten dlouhodobý stres jej nakonec dostane. Podrobně byl popsán i vznik tak zvaného Stockholmského syndromu. Psychicky utýraná oběť únosu nakonec přilne ke svému vězniteli a je mu vděčná za to, že jí poskytne zlomek anebo pouhou iluzi zlomku toho o co jí únosce připravil.
Nejinak tomu je i u zdánlivě svobodného občana žijícího obyčejný život. Krvavé masakry a neustálá hrozba jejich opakování vyvolávají pocit všude přítomného strachu. Pokud tento tlak trvá dostatečně dlouhou dobu, vyvolá zcela přirozenou reakci. Unavený organizmus bude především toužit po klidu a bezpečí. A v podvědomé touze po této úlevě se naprosto vědomě odevzdá i do rukou toho, kdo ten strach vyvolal. V tomto případě se za slib bezpečí a úlevu z konce nekonečného strachu odevzdá do rukou teroristů.
Reakce veřejnosti již napovídají, že se blížíme k závěrečné fázi, kdy bude již většina obyvatel ochotna se podvolit dobyvatelům. Pokud teroristé ještě nějakou dobu vytrvají ve svém úsilí, nebude jim již nic stát v cestě.
Anebo je to všechno jinak?
Je jasné, že invaze přivandrovalců byla někým záměrně vyvolána, je dobře organizována a obrovskými sumami financována. Potom by ovšem islámský stát a islámští teroristé byli jenom nástrojem. Pokud by skupina nejbohatších lidí chtěla skutečně vybudovat nový světový řád, rozdělit lidi na hrstku vyvolených, žijících v blahobytu a zbytek přeměnit na bezprávné otroky ten blahobyt zajišťující, byl by jejich postup zcela logický. Použít nastrčené ideologie a figurky, které by svým terorem vyvolaly strach. Potom nabídnout lidem, aby se výměnou za zajištění bezpečí postupně vzdali všech svých práv. Práv a možnosti obrany zbavené skupiny obyvatel a celé národy postupně přivést do otroctví. Jakmile budou otrocká pouta nasazena, tak se jich zbavit bude takřka nemožné. Tvůrci nového světového pořádku jsou již na tento vývoj velmi dobře připraveni. Děti „obyčejných rodičů“ se sice mohou vzdělávat, ale jen na podřadných školách. Jejichž úroveň je soustavně dále snižována rozbíjením osnov, snižováním nároků, zaváděním nesmyslných předmětů včetně výchovy k multikulturalismu, mrzačením myslí žáků propagací deviací. Zatímco děti „vyvolených“ jsou vzdělávány na prominentních školách soustřeďujících se na nejkvalitnější výchovu k vládnutí a řízení.
Myslíte si, že dítě absolvující gymnázium, kdekoliv v naší zemi má stejné šance do života, jako dítě zaměstnance bruselské centrály EU nebo politika navštěvující lyceum v Paříži nebo Londýně? Myslíte si, že při podnikání nebo hledání zaměstnání nemají váhu při studiu získané známosti? Tak bláhových lidí jistě mnoho není. Snad jen ti chudí koblížkáři, kteří dodnes věří, že se s nimi miliardář rozdělí.
Tvůrci nového světového pořádku soustavně pěstují elity na straně jedné a druhé straně zbídačují stále více naprostou většinu obyvatelstva, zbavují ji práv a svobod a soustavně připravují na otrockou úlohu.
Obě varianty jsou možné, je jenom na vás, ke které se přikloníte.
Každopádně tak jako tak je nutné se neodkladně zbavit nejenom přivandrovalců, ale i současných vlád a parlamentů. Jsem si naprosto jist, že je zcela neužitečné přebírat jak přivandrovalce, tak současné politiky. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. A když ne oni, tak k vraždění respektive ke stejně vražednému vládnutí jsou připravováni jejich potomci.
Jaký je rozdíl mezi tím, když vraždí nedávný přivandrovalec nebo třetí generace dřívějších přivandrovalců. Jaký je rozdíl mezi tím, když do zkázy vede naši zem a náš národ vyvolený nacistického nebo komunistického režimu nebo jeho potomek?
ŽÁDNÝ
