Sněmovna rovněž přijala usnesení předložené místopředsedkyní Pirátů Olgou Richterovou, které vyzývá ministryni práce a sociálních věcí, aby předložila Poslanecké sněmovně analýzu potřebné míry spolufinancování krajů a obcí v oblasti sociálních služeb, sociální práce a sociálně-právní ochrany dětí a dále analýzu možného zavedení pevného podílu obcí, krajů a státu na financování sociálních služeb.
„Považuji za skutečně ostudné, že musíme vyzývat vládu k tomu, aby našla prostředky pro financování sociálních služeb, na kterých je řada našich občanů existenčně závislá. Ale jsem ráda, že prošlo jasné stanovisko Sněmovny, aby vláda do 15. června předložila řešení. Tyto peníze totiž pomáhají například seniorům odkázaným na pomoc druhých, lidem se zdravotním omezením či matkám v azylových domech. Financování sociálních služeb nemá připomínat handlování na koňském trhu,“ uvedla místopředsedkyně Pirátů a Výboru pro sociální politiku Olga Richterová a dodala: „Usnesení k dofinancování sociální práce na obcích a krajích ve výši 200 milionů korun podpořilo 91 poslanců a poslankyň. Jsem za to moc ráda, jde totiž o investici do prevence hlubších problémů a o posílení důvěry obcí. Na splnění povinností, které jim stát ukládá, musí dostat adekvátní prostředky.“
Piráti na mimořádné schůzi představili vlastní návrh řešení, které nevyžaduje legislativní změnu – předpokládá pouze stanovení pevných podílů financování ve vztahu mezi státem, krajem a obcí. „Bohužel ani přes dnešní jednání se nemění zcela zásadní problém, se kterým se dlouhodobě v oblasti sociální péče potýkáme, a tím je všudypřítomná nepředvídatelnost. S Piráty jsme přišli s návrhem řešení, které spočívá v tom, aby se poměrná státní dotace na sociální práci, služby a sociálně-právní ochranu dětí odvíjela v prvé řadě od požadavků obcí a krajů. Tento model nepočítá s žádným zásahem do zákona, jen upravuje nastavení systému účelových dotací státu a vyžaduje dohodu mezi obcemi, kraji a ministerstvy,“ uvedla Olga Richterová.
Richterová rovněž upozornila na mnohaletou praxi, kdy se při sestavování státního rozpočtu vychází z chybných předpokladů. Používají se totiž údaje o příjmech zaměstnanců, do kterých není promítnuté zvýšení mezd dorovnávaných až ve druhé polovině roku, tzn. po obdržení financí z dotací. „To je jeden z příkladů, jak pokřiveně je celý systém nastaven. Poskytovatelé potom nemohou plánovat jakýkoliv další rozvoj služeb. Naopak hrozí odchody zaměstnanců, kteří nevydrží tlak a nestabilitu v oboru. Takto nemůže fungovat náš sociální systém,“ dodala Richterová.
