v kontextu současných strašlivých válečných zločinů genocidní povahy spáchaných příslušníky ozbrojených sil Ruské federace na Ukrajině proti civilnímu obyvatelstvu, nevinným mužům, ženám i dětem, doprovázených Putinovou propagandou volající po zničení ukrajinské státnosti, svrchovanosti a svobody, je nutné se vrátit k jednomu politickému nedodělku, kterým bylo usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky číslo 535 z 30. listopadu 2007, přijaté u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932 - 1933.
Společně s předsedkyní Poslanecké sněmovny navrhuji přijmout nové aktualizované usnesení k připomenutí genocidy ukrajinského národa během hladomoru organizovaného stalinským režimem Sovětského svazu v letech 1932 - 1933, vycházející především z usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2008, kterým uznáme také genocidu jako jiné poslanecké sbory, genocidu ukrajinského obyvatelstva organizovanou bolševickým sovětským režimem. Jak již bylo řečeno, tento sněmovní dokument 684 byl pod tímto číslem vložen do systému.
Ukrajinský hladomor v počátku třicátých let minulého století, ukrajinsky glodomor nebo holdomor, byl hladomorem záměrně vyvolaným na území tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republiky způsobeným násilnou industrializací bolševického režimu, povinnými odvody, kolektivizací a masovou represí v zemědělských regionech Sovětského svazu. Podle známého amerického historika Timothy Snydera se jednalo o cílenou snahu zlikvidovat ukrajinské národnostní cítění. Sovětské vedení v zájmu rychlé industrializace a kolektivizace násilně zabavovalo a prodávalo obilí do zahraničí výměnou za průmyslové technologie a zároveň se snažilo zestátnit zemědělskou produkci, přičemž rozsáhlý hladomor byl hlavním a záměrným negativním dopadem. Po rozpadu Sovětského svazu převážilo hodnocení, a to na základě nových archivních materiálů, že se jednalo o cílenou genocidu Ukrajinců stalinistickým režimem. Termín genocida používá např. Raphael Lemkin, podobně i Timothy Snyder, kteří z velké části svůj názor opírají dokonce o korespondenci mezi tehdejšími sovětskými nomenklaturními politiky.
Proti tomu sovětský disident Alexander Solženicyn zdůrazňoval, že oběťmi hladomoru byli také mnozí Rusové, statkáři označovaní sovětským režimem jako kulaci, stejně jako mnoho dalších neukrajinských národností. Hladomoru na Ukrajině předcházel hladomor v Povolží již z doby občanské války z roku 1921 a byl následován hladomorem z let 1946 - 1947, čili po druhé světové válce, kdy se Sovětský svaz vzpamatovával z nacistické okupace, po níž přišlo období sucha. Hladomor byl součástí širší katastrofy sovětského hladomoru, který zasáhl zejména jižní Rusko, východní a střední Ukrajinu, Kubáň a Povolží. Faktem ovšem zůstává, že hladomor na Ukrajině měl specifické rysy. Byl totiž doprovázen i likvidací kulturních elit země. Stalin v soukromí vyjádřil přesvědčení, že neuspokojivé dodávky zemědělské produkce z Ukrajiny jsou cílem, cituji, Poláků a petljurovců. Většina obětí žila v Ukrajinské sovětské socialistické republice, byli to etničtí Ukrajinci, dále šlo o Rusy, Židy a Poláky. Pro úplnost dodávám, že hladomor zasáhl i ukrajinské Čechy, třeba ty žijící na Krymu.
Před hladomorem populace Ukrajinců v Ukrajinské SSR v roce 1926 tvořila 80 %, to znamená 23 218 860 obyvatel, do dalšího sčítání v roce 1939 jejich podíl poklesl na 76,5 % celé populace, to jest 23 667 509 obyvatel. Někteří historikové uvádějí dokonce na konci hladomoru ještě nižší počet Ukrajinců, např. Raphael Lemkin udává 19,6 milionu, to je 63 %. Zde vidíme ty dopady hladomoru na ukrajinské obyvatelstvo. V celém Sovětském svazu pak podle amerických zdrojů odkazujících se na originální sovětské statistiky roku 1927 a 1937 poklesl počet Ukrajinců z 31,1 milionu na 26,4 milionu, zatímco počet Rusů v rámci rusifikace narostl ze 77,8 milionu na 93,9 milionu(???).
Naším společným cílem by mělo být pojmenování a jednoznačné odsouzení těchto typů zločinů proti lidskosti ve snaze zabránit jakémukoli jejich opakování, případně podpoření jejich vyšetřování na mezinárodní úrovni bez ohledu na povahu režimu, který je spáchal. Za podklady k tomuto úvodnímu slovu děkuji historikovi ukrajinistovi Davidu Svobodovi. Celé znění usnesení načtu v podrobné rozpravě.
Děkuji za pozornost.
