Společnost Michelin vydávající Michelin Guide změnila koncepci průvodce a restaurace hodnotí jen v zemích, jejichž národní agentury pro cestovní ruch zaplatí poplatek (dají dar). Aby mohly být české podniky v průvodci, doporučujícím nejlepší restaurace ve světě, vláda poplatek a další náklady schválila − sdělovací prostředky přinesly 12. července 2023 informaci, že vláda ČR vynaložení uvedených peněz schválila jednomyslně. Jde prý o efektivně vynaložené prostředky; jde prý o jeden z nástrojů, jak lze přispět k návratu turistů do Česka po koronavirové krizi. Finance do toho vložené se velmi rychle Česku vrátí,“ tvrdí ministr dopravy Martin Kupka (ODS) – ovšem jak se vrátí a v jaké míře, to se od něj nedovíme. Objevují se tvrzení, že Michelin gastroturismus je marketingovou podporou pro Česko po celém světě a má reálný potenciál přivést turisty do regionů, že jde legitimní požadavek na rozvoj oboru gastronomie, a údajná legitimita má plynout z toho, že gastronomické podniky odvádějí daně (daň z přidané hodnoty, daň z příjmu) – avšak odvod daní žádnou legitimitu k tomu, aby stát hospodářskému sektoru poskytoval dar, nevytváří; daně jsou povinné platby do veřejných rozpočtů neekvivalentního (neadekvátního), nenávratného charakteru, jsou jednostranným pohybem peněz od převážně soukromého sektoru k sektoru veřejnému, nemají transakční povahu. „Michelin gastroturismus“ nemůže být marketingovou podporou pro Česko po celém světě a mít reálný potenciál přivést turisty do regionů, jak zastánci gastronomické lobby tvrdí, protože michelin-hvězdu mají pouze dvě (nejluxusnější = nejdražší) pražské restaurace, které státní rozpočet na nohy nepostaví.
Uvedené platby-dary státu gastronomickému sektoru jsou formou placené reklamy, reklamy placené státem za soukromé subjekty; její přínos pro národní hospodářství je více než sporný – lobbyisté za státní platbu soukromé reklamy v „Michelin gastroturismus“ hovoří o multiplikačním ekonomickém efektu těchto, mnohdy problematických, ocenění (jde o tvrzení: více hvězd = více platících turistů = vyšší výběr daní); uvedený efekt však exaktně prokázat nelze, vazba počtu michelinských hvězd na výši daňového inkasa celého gastronomického sektoru patrná není.
Rozličné asociace kuchařské, cukrářské apod. vytvořily nátlakovou skupinu na vládu ČR, aby uvedené částky do michelin-hvězd investovala; nátlaková lobbyistická skupina místo spoluutváření vlastního produktivního podnikatelského prostředí přinášejícího profit nejen pro soukromé subjekty ale i pro fiskál, sklouzla jen a jen do pozice nátlaku na stát. A podařilo se jí to.
Soukromé provozování restaurací je podnikáním. Jeho lícem je zisk a podnikatelská svoboda – jediné, co soukromé firmy musejí dodržovat, jsou zákony. Rubem u všech soukromých hospodářských aktivit je (možná) ekonomická ztráta. Soukromé provozování restaurací je podnikání svobodné v úspěchu i v neúspěchu.
Ekonomická symetrie podnikání ve vztahu ke státu spočívá v tom, že podnikatel plně využívá své podnikatelské svobody ve svých činnostech za své prostředky a to bez finanční účasti státu.
Asymetrické hospodářské uspořádání znamená, že podnikatel podniká (zčásti) s finančními prostředky státu, s nějakou formou dotací, které zpravidla zkreslují hospodářkou soutěž a produkci soukromých subjektů prodražují. Ekonomická asymetrie je tvořena lobbyistickými uskupeními a je hospodářsky destruktivní.
Podpora gastronomie je klíčová, pokud má ČR zůstat jako turistická destinace konkurenceschopná ve srovnání s okolními zeměmi, tvrdí mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Lze však konkurenceschopnost vytvářet platbami pro „Michelin gastroturismus“, nebo spíše usilovnou činností jednotlivých gastropodnikatelů? Nejsou uvedené platby nedovolenou veřejnou podporou jednomu soukromému subjektu, a tím profitem pro pár restaurací?
