Jen v minulém roce více než sto čtyřem tisícům příjemců výsluh stát vyplatil téměř dvanáct a půl miliardy korun; nárůst počtu příjemců a objemu vyplacených prostředků se zrychluje; výsluha v jednotlivých případech tvoří až 60 % předchozího příjmu, měsíčně se pohybuje od patnácti až do více než sta tisíců korun. Výsluhy jsou osvobozeny od daně z přímů fyzických osob.
Jedná se o zvláštní dávku poskytovanou jako určitou kompenzaci náročnosti výkonu služby po uplynutí stanoveného počtu let ve služebním poměru, NSS, 29. 4. 2010, 3 Ads 121/2009-116.
Co jsou tzv. výsluhové příspěvky z ekonomického hlediska?
Jsou závaznými, mandatorními budoucími výdaji veřejného rozpočtu; pro plánování, dlouhodobé projekce, strategie mají nedobrou charakteristiku – zakládají budoucí výdaje současnými právními skutečnostmi, do budoucna jsou obtížně odhadnutelné a ovlivnitelné, a protože nejsou financovány průběžnými příjmy (jako tomu je např. u důchodů), kladou na veřejný rozpočet další, léta vzrůstající finanční požadavky. Navíc jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nejsou součástí vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění a zabezpečení. Nejsou to výdaje za aktuální pracovní výkony. Jsou to tak velmi drahé peníze. Z ekonomického hlediska jsou výsluhy nesystémový vmetek do hospodářství. Jde o hospodářsky neproduktivní výdaje.
Výsluhový příspěvek je koncipován v našem právním řádu jako určitá kompenzace práce vykonávané ve ztížených podmínkách a kompenzace osobních omezení vyplývajících z charakteru práce v ozbrojených složkách státu; náleží všem, kteří splnili zákonem stanovené podmínky, a jsou součástí systému dávek sociálního charakteru souvisejících s ukončením služebního poměru. Výsluhový příspěvek nelze chápat jako součást odměny za práci, nýbrž jako samostatný příjem, který není součástí tzv. služebního příjmu, součástí platu příslušníků ozbrojených sil; jde o zvláštní kategorii peněžního příjmu odůvodněnou do určité míry sociálními důvody, viz Ústavní soud Pl. ÚS 9/95. Výsluhový příspěvek tedy není součást odměny za práci, vyplácí se po ukončení služebního poměru.
Z razantních temp nárůstu počtu a finančního objemu výsluh plyne, že během nedlouhé doby se tyto výdaje zadrhnou v úzkém hrdle státního rozpočtu, a budou obtížně financovatelné.
O jakém řešení by bylo dobré přemýšlet?
Výsluhové náležitosti nepochybně mají motivační charakter, zabezpečují, po odchodu z uvedených pracovišť, sociální jistoty; jsou vynakládány vzhledem k psychické a fyzické náročnosti zaměstnání, potenciálnímu ohrožení života, konání služby v různých místech podle potřeb bez ohledu na vliv na rodinný život.
Avšak hospodářské nástroje mají být využívány adekvátně a efektivně. V daném případě je takovým jediným správným nástrojem aktuální motivační finanční ohodnocení jejich přítomné práce; nejsou jimi budoucí výsluhové sociální příplatky.
Případné individuální problémy při přechodu ze služebního poměru do civilu, pokud jejich dosavadní profesní kvalifikace je „v civilu“ obtížně použitelná, lze řešit rekvalifikačními kurzy na státní útraty (třeba dlouhodobými), což by bylo efektivní využití státních prostředků, bylo by to významné pro samotné absolventy takových kurzů (nabyli by kvalifikaci využitelnou v další pracovní kariéře), i pro národní hospodářství (mohlo by dojít k naplnění dosud prázdných míst, na něž zaměstnavatelé shánějí pracovníky).
Existence dosavadních výsluh je hospodářsky problematická – jednak se politické reprezentace bojí do problému sáhnout, a dále vznikají iniciativy snažící se, aby výsluhový systém zahrnul i další profese. O výsluhy se hlásí kupř. lékaři; nebo v roce 2018 přišel tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) s myšlenkou, že by zdravotní sestry, protože jejich práce je podhodnocena a je jich proto nedostatek, mohly dostávat výsluhu jako např. vojáci, policisté, hasiči.
