dovolte nám, Českému mírovému fóru (ČMF) a Alianci národních sil (ANS) vyjádřit Vaším prostřednictvím naši nehynoucí vděčnost za podíl Vašeho národa na osvobození Československé republiky v roce 1945 Rudou armádou.
Zároveň Vás chceme ubezpečit, že naše síly budeme i nadále plně věnovat obraně této památky, proti jejímu znevážení, což samozřejmě implikuje boj proti narůstající bagatelizaci fašismu. Rovněž se ostře stavíme proti jakémukoliv selektivnímu přístupu jak k jeho obětem, tak i k vítězům války. Jedni jsou připomínaní, druzí mají být odsouzeni k zapomnění, ba co hůř: současný trend severoatlantických stratégů usiluje o vymazání historické paměti ohledně rozhodující role SSSR při porážce hitlerovského nacismu.
Zároveň hrozí jeho zlehčování. Kromě krátkodobých politických cílů je evidentně zaměřeno na mladou generaci, která hrůzu nacistického šílenství nezažila a pro kterou má válka podobu videových her. Připočteme-li k tomu klesající úroveň obecného vzdělání, sílící mediální indoktrinaci a skandální politická gesta, ve kterých si kupříkladu parlamenty nárokují modelovat dějiny, jak to kromě jiných minulý rok předvedl tzv. Evropský parlament, potom je namístě starost o budoucnost našeho kontinentu i světa. Praktické důsledky této politiky se ukázaly na kyjevském Majdanu, kde byl v režii USA a EU vzkříšen duch Stepana Bandery.
My, občané bývalého Československa, jsme již jednou zažili rozdělení účastníků československého odboje na „dobré“ a „špatné“, i tehdy, ve vypjatých 50. letech, byla ve hře ideologie a politické cíle. Jenže bylo krátce po válce a na rozdíl od dneška lidé věděli své.
Z této naší historické zkušenosti a z příkazu mravního imperativu zaujímají ČMF a ANS tuto pozici: všichni, kteří bojovali, nasazovali své životy a ztratili své životy za záchranu národní existence a obnovu naší republiky, všichni Čechoslováci a příslušníci jiných národů, které bojovaly proti nacistickému barbarství, ti všichni zasluhují respekt, úctu a vděčnost nových generací. Bez jejich obětí by nebylo naší přítomnosti. A hlavní podíl na tom, že Evropa byla zachráněna, Československo vzkříšeno a náš život mohl pokračovat, měly národy Sovětského svazu.
Proto je nám potřebou i ctí, vážený pane velvyslanče / vážená paní velvyslankyně, nejen vašim národům blahopřát k 75. výročí vítězství nad fašismem, ale zároveň co nejostřeji odsoudit nestoudné počínání zodpovědných radních v Praze 6 a Řeporyjích. Ať již tak činí z vlastní iniciativy nebo na popud druhých, jejich lidská i politická pokleslost nezná mezí; je nám z nich stydno. Pohrdáme lidmi, kteří ve své primitivitě nejsou schopni domyslet, jak by asi dnes Praha, Řeporyje a celá česká kotlina vypadala, kdyby německý „Drang nach Osten“ nebyl u Stalingradu, dnešním Volgogradu, zastaven.
Členové, sympatizanti a partneři ČMF a ANS vyvíjí každodenní úsilí bránit těmto pokusům o revizi výsledků II. Světové války. Činili tak i v minulosti od chvíle, kdy tyto snahy dostaly na evropské půdě podobu válečné akce proti suverénnímu státu. Bombardování Jugoslávie armádami NATO v roce 1999 bylo militaristické završení destruktivního přístupu tzv. Západu k (S)FRJ s cílem jejího rozbití, s pomocí ustašovských pohrobků a islámských fundamentalistů. Protestovali jsme jak proti agresi, tak proti násilnému odtržení Kosova od Srbské republiky. I srbský národ nám stál vždy po boku v nejtěžších chvílích a proto i jemu patří náš vděk a solidarita.
Naše poselství patří samozřejmě i národu gruzínskému a těm Ukrajincům, kteří se i dnes hlásí k protifašistické tradici. Vzhledem k politické realitě v jejich zemích ovšem nevidíme možnost smysluplné a otevřené komunikace se zástupci jejich nynějších vlád. Proto tak činíme touto cestou.
Závěrem bychom chtěli citovat jednoho z těch, kteří v domácím československém odboji položili život za životy budoucích. Těm byla určena jeho slova: „Lidé, bděte!“ (Julius Fučík)
S úctou a solidárním pozdravem
Za ČMF:
Petr Schnur, historik a publicista / Jan Příbaň, lékař a publicista / Jan Tesař, historik
Za ANS:
Vladimíra Vítová, politolog a publicista / Karel Hais, právník a publicista
