Kauza Skripal a nejnovější obvinění Syrské arabské armády z použití chemických látek v Dumě (východní Ghúta) ze strany tzv. atlantického společenství, agresívní rétorika, kterou neznáme ani z dob studené války, stupňování napětí, systematická eskalace již tak napjaté situace a nyní přímé vojenské ohrožení SAR ze strany USA, Velké Británie, Francie a Německa zcela jasně prokazují nejen agresívně-válečnický charakter těchto států, ale i psychopatologické rysy jejich vůdců. Koordinované válečné šílenství na základě uměle vykonstruovaných obvinění a průhledných, neustále se opakujících lží nemohou být produktem „omylů“. Naopak: jedná se o cílenou kampaň proti uměle konstruovanému nepříteli, jejímž cílem je zachovat světovou nadvládu USA a naprostou poslušnost jejich satelitů uvnitř NATO a EU. Aktuální situace v sobě tři nebezpečné komponenty.
1. Transatlantičtí militaristé si zahrávají s válečným ohněm, který se velmi lehce může vymknout kontrole. Již dvakrát v moderní historii si lidé do poslední chvíle mysleli, že šílenství vůdců a těch, kteří je drželi u moci, má své meze. Odpovědí jim byly dvě světové války. V této souvislosti bychom chtěli poukázat na psychologický faktor věci, který je v diskuzích více či méně opomíjen. „Mladá“ generace evropských politiků nepoznala na vlastní kůži hrůzy války a jejich privilegované postavení sugeruje pocit nedotknutelnosti. Umírat budou pouze jejich poddaní. A USA s výjimkou války Severu proti Jihu nepoznaly válečné hrůzy na vlastním území. Navíc se zde nejednalo o útok zvenčí. Všechny ostatní „boje“ byly buď genocidou původních indiánských obyvatel, nebo intervence a válečná tažení v cizích zemích.
Naopak politici 1950 - 70. let patřili k válečné generaci zničené Evropy; osobní prožitky ovlivnily jejich snahy o deeskalaci napjatých momentů během tzv. studené války. ČMF / ANS vyjadřuje hlubokou obavu nad dalším počínáním Mayové, Macrona, Merkelové a dalších asistentů globálního amerického amoku. Nic nedemonstruje propad evropské politické kultury tak přesvědčivě jako fakt, že se v této brizantní situaci nenašel jediný západní reprezentant státu, jediný hlas rozumu, který by řekl 'stop, zasedněme konečně k jednacímu stolu'. Jde o jasný důkaz toho, že Evropa v podobě EU není nic jiného než americkou kolonií, která bude kdykoliv obětovaná zájmům USA – politickým, ekonomickým i vojenským.
2. Bezpříkladné pohrdání mezinárodně-právními normami i základními pravidly právního státu zcela evidentně dokazují, že se právo i demokracie nacházejí v akutním ohrožení. Postup transatlantických válečných struktur již od napadení Jugoslávie v roce 1999 budí vzpomínky na nejtemnější kapitolu moderních evropských dějin – na zahájení II. Světové války. Na jejím počátku je požár „Reichstagu“, intervence ve prospěch „utiskovaných“ sudetoněmeckých soukmenovců bez ohledu na řádění henleinovských „rebelů“, dobrovolných ozbrojených korpsů v československém pohraničí, údajné přepadení rozhlasového vysílače v Hlivicích Poláky. Nyní máme co do činění s chemickými „červenými čarami“. Kosovo, Irák, Libye a Sýrie – veškeré vojenské intervence atlantických válečníků se konaly pod vylhanými důvody a před zmanipulovanou veřejností. Jejich umělá konstrukce je evidentní a historické paralely zřejmé.
Proto je na místě otázka: co to vypovídá o západních „demokraciích“? Zamyslet se nad touto otázkou je povinností každého občana, kterému není osud Evropy a světa lhostejný. 3. Z hlediska funkčnosti demokratického a právního státu je nutné zaměřit se na následující fakt. Je-li možné mobilizovat vojenskou mašinérii a během několika dnů zahájit válku na základě neověřených informací v sociálních médiích takzvané „záchranné“ organizace, které bylo dokázáno propojení na džihádistické odnože al-Kajdy (tzv. bílé helmy), potom buď selhaly veškeré kontrolní mechanizmy demokracie, nebo právní stát již prostě neexistuje. Stejné platí pro tzv. masová média včetně těch veřejnoprávních, která slouží výhradně válečné propagandě a navíc budí dojem, jakoby od sebe vzájemně opisovaly. Pro tento fenomén existuje pouze jedno racionální vysvětlení: jejich „informace“ pocházejí z jednoho jediného zdroje. To však již není mainstream, ale Orwell. Existují pouze dvě možnosti podoby světa: závazná platnost mezinárodního práva nebo džungle a barbarství. Petr Schnur Vladimíra Vítová Jaroslav Tichý V Praze dne 12. 4. 2018
