Věc: oznámení o podezření z trestné činnosti

Oznamovatel:

Aliance národních sil, IČ 71443274, se sídlem 120 00 Praha 2, Legerova 1854/22,  zastoupená předsedkyní PhDr. Vladimírou Vítovou Ph.D., a prvním místopředsedou JUDr. Karlem Haisem, právně zastoupená JUDr. Petrem Šádou (id aliis ANS)

Poškozený:1/ veřejný zájem
                    2/ ANS

Podezřelí: 1/ nezmámý(í) pachatel(é)

                  2/ starosta Městského obvodu Praha 6 Mgr. Ondřej Kolář

                  3/ zastupitelé Městského obvodu Praha 6

                  4/ Mikuláš Minář

Skutkový stav:

            V přesně nezjištěné době v noci ze středy 21. 08. na čtvrtek 22. 08. t.r. potřísnil neznámý pachatel pomník maršála SSSR Ivan Stěpanoviče Koněva a pomaloval jej hanlivými nápisy, mj. slovním spojením: „krvavému maršálovi“.

Historický exkurs.

Ivan Stěpanovič Koněv (nar.1887, zemřel 1973) byl frontovým velitelem druhé světové války. Za svoje velitelské kvality  byl oceněn jednak nejvyšší vojenskou hodností maršála Sovětského svazu (ve svých 47 letech) a dále  celou řadou  vysoký státních  vyznamenání (uvádíme je ta nejvýznamnější). Na prvním místě to byl sovětský Řád vítězství, který se uděloval pouze velitelům frontů za provedení operací strategického významu (Koněv měl č.4), celkem jich bylo uděleno za 2. sv. války pouze sedm, dále nejvyššími vyznamenáními států proti hitlerovské koalice: mj. československým Řádem Bílého lva 1. stupně, polským Řádem Virtuti militari, ale zejména britským Řádem lázně, francouzským Řádem čestné legie a francouzským Válečným křížem, především však americkým Řádem záslužné legie stupně Vrchního velitele, etc. Vlády žádné z uvedených zemí NIKDY maršála Koněva nezpochybnily a NIKDY ani nerelativizovaly jeho úlohu při porážce fašizmu, jak to veřejně činí určité politické kruhy ČR, v čele s radními Prahy 6.

Jako velitel 1. ukrajinského frontu se podílel na osvobození části území nynějšího Slovenska a poté mj. jižního Polska, přitom mj. koncentračního tábora Osvětim, zejména pak území severních, středních a východních Čech.

Pokud jde o výhrady některých politiků v ČR k jeho působení po osvobození, tak tyto se vůbec nezakládají na historických faktech, nýbrž na polopravdách a vyslovených lžích.

Pokud jde o tvrzení o jeho souhlasu s odvlečením stovek uprchlíků ruské národnosti zpět do SSSR, tak toto nebylo NIKDY prokázáno.

Co se týče potlačení maďarského povstání v roce 1956, tak tato operace šla zcela mimo jeho působnost. Byť byl velitelem vojsk států Varšavské smlouvy, která byla podepsána teprve v roce 1955.  Zásah realizovali maršálové a generálové jednotlivých druhů sovětských vojsk pod velením jiného maršála, Žukova - mimochodem v té době neotřesitelnou vojenskou mezinárodní autoritou.

A co se týče působení maršála Koněva při invazi v roce 1968, tak to byl již mimo službu! Avšak hlavně, nepřímo, ale jednoznačně, tuto invazi odsoudil! Odmítl totiž v roce 1970 převzít titul hrdina ČSSR, který mu udělil normalizační režim.

Jeho pomník, který byl v noci z 21. na 22. srpna t.r. zhanoben však není jen pomníkem věnovaným jeho osobě, ale hlavně se jedná o symbol památky více než 200 000 padlých rudoarmějců při osvobozování tehdejšího Československa. A musíme mít na zřeteli, že šlo převážně o chlapce mezi 17 a 25 lety!!!

Zda se na tento pomník vztahuje či nevztahuje dohoda mezi ČR a Ruskou federací o vzájemném udržování hrobů a pomníků není vůbec rozhodující. Podléhá totiž režimu obecných předpisů, zejména  z.č. 20/1987 ve znění pozdějších předpisů – zákon o státní památkové péči. Takže takový čin je „vandalismem“, jak ostatně uvedla tisková mluvčí ministerstva zahraničních věcí ČR, a mělo by se kvalifikovaně posoudit, zda se nejedná o přečin výtržnictví podle § 358 tr. zákoníku.

Pro srovnání si dovolujeme poukázat na příklad památníku příslušníků Rudé armády v Berlíně – Treptově, tedy na území našeho spojence a největšího hospodářského partnera, který je pečlivě udržován a v případě jakéhokoliv nedovoleného zásahu by neprodleně reagovala jak německá policie i prokuratura. A rozhodně by nečekaly na trestní oznámení. Pokud se ale něco obdobného již stalo, tak bereme tuto poznámku zpět.

Dále je třeba v této souvislosti zkoumat výroky všech účastníků a komentátorů a posoudit, zda se nejedná o spolupachatele, návodce či organizátory. Je také nutné především zkoumat výroky starosty Městského obvodu Praha 6, Mgr. Ondřeje Koláře o tom, že takový čin je vandalstvím, ale že má pro lidi, kterým socha vadí pochopení. Zde by mohl přicházet v úvahu přečin schvalování tr. činu podle § 365 tr. zákoníku. Stejně tak je třeba zkoumat i jeho výrok o tom, že sochu nenechá očistit dřív, než ruské velvyslanectví začne jednat o jejím přesunu. Navíc tyto výroky byly šířeny prostřednictvím sdělovacích prostředků. Stejně tak by se mělo zkoumat zakrývání sochy Koněva plachtami a ostatní kroky v této záležitosti.

Jednání Mgr. Ondřeje Koláře je třeba posuzovat z hlediska soustavnosti jeho kroků k vyvolávání nenávisti vůči osobám, národům a státům, a to i ve spojitosti s ostatními stejně smýšlejícími osobami. Bez povšimnutí nelze ponechat jeho čin spáchaný v roce 2016, kdy během návštěvy čínského prezidenta odřezal ze sloupu čínskou a českou státní vlajku. Mohlo by se jednat o přečin podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod ve smyslu § 356 tr. zákoníku, případně přečinu výtržnictví podle § 358 tr. zákoníku. Ve stejné rovině je třeba posoudit výroky a rozhodnutí o odstranění sochy Koněva vůbec.

Máme za to, že je nutné ještě posoudit otázku péče o veřejný majetek ve smyslu z.č. 131/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů – zákon o hlavní městě Praze a vyhlášky HMP č.55/2000 Sb., zejména potom ustanovení §§ 17 a 18, která ukládají pečovat o veřejný majetek. Zde by mohlo jít mj. o přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. zákoníku nebo maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle § 330 tr. Zákoníku.

Radní Prahy 6 porušili zákon přesto, že na své protiprávní jednání byli veřejně upozorněni na veřejném jednání Rady Prahy 6 dne 12. 9. 2019 PhDr. Vladimírou Vítovou, Ph.D.

Tvrzení starosty O. Koláře, že nikdo jiný nebude o majetku městské části Praha 6 rozhodovat, není pravdivé. Pomník maršála Koněva je totiž majetkem Magistrátu.

Starosta Ondřej Kolář řekl 22. srpna sdělovacím prostředkům, že sochu maršála Koněva, potřísněnou v noci na 22. srpen červenou barvou a nápisy, městská část „tentokrát nenechá očistit dřív, než ruské velvyslanectví začne jednat o jejím přesunu“ (zdroj ČTK), ačkoliv byl vázán uzavřenou smlouvou, která byla schválena příslušnými orgány MČ. Byl tak porušen zákon o hlavním městě Praze č. 131/2000 Sb., zejména § 17, 19, 35, a Statut, tj. obecně závazná vyhláška HMP č. 55/2000 Sb., zejména § 17 a § 18, která ukládá řádně pečovat o veřejný majetek.

Náměstí Interbrigády je podle katastru nemovitostí v obci Praha [554782], v katastrálním území Bubeneč [730106], s výměrou 6 909 m2, LV (list vlastnictví) č. 877, parcelní číslo 2114 a 2114/5, v majetku Hlavního města Prahy, ve svěřené péči Městské části Praha 6, a podle katastru nemovitostí je vedeno jako zeleň-ostatní plocha, jako památková zóna, jako pozemek v památkové zóně, jako památkově chráněné území (v katastru nemovitostí).

Obdobně socha-památník Koněva, která na tomto pozemku stojí, je jako stavba vedena pod parcelním číslem 2114/5 se stejnými vlastnickými parametry a stejnou památkovou ochranou, tedy jako stavba v památkové zóně (v katastru nemovitostí).

Starosta městské části nemůže rozhodnout o odstranění sochy. Takto rozhodnout nemůže ani vedení radnice ( Rada ) a ani zastupitelstvo městské části, protože jde o památkovou zónu a pomník požívá památkovou ochranu v památkové zóně. Stačí nahlédnout do zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který jednoznačně určuje, že stavba v památkové zóně je chráněna a její odstranění je možné jen na základě závazného stanoviska po projednání s ministerstvem kultury, schválení krajským úřadem a orgánem územního plánování.

Obdobně zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, kupř. v § 128, jasně určuje, že odstranit takový památník lze pouze na základě závazného stanoviska orgánu státní památkové péče. Pouze takové rozhodnutí je kvalifikované. Tedy žádný starosta, žádná radnice, žádné referendum. Pokud bude socha odstraněna bez příslušných povolení, půjde o trestný čin.

Obdobná situace existuje v případě trhání ústavy Miroslavem Minářem. Také toto jednání, kterého se dopustil před Pražským hradem  22. srpna t.r., je také třeba zkoumat z hlediska faktu, zda se nejedná o tr. čin výtržnictví podle § 358 tr. zákoníku a posoudit, zda nejde o koordinovanou činnost osob, ve snaze vyvolat neklid a provést změnu společenského uspořádání v ČR neústavní cestou.

Opět si dovolujeme srovnání. Pokud by se činů uvedených v posledních dvou odstavcích dopustil někdo v USA – tedy v zemi našeho spojence a vzoru, coby demokratického státu, tak by byl neprodleně vzat do vazby a souzen.

Závěrem žádáme, abychom byli vyrozuměni o provedených opatřeních učiněných v souvislosti s těmito jednáním.

Dovolujeme si také upozornit, že záměrné lživá interpretace zákonů ČR a historických faktů některými osobami, včetně politiků, je nepochybně činností contra legem a může zakládat trestněprávní odpovědnost, neboť směřuje proti základům českého ústavního pořádku.

Za ANS v plné moci:

JUDr. Petr Šáda

Přílohy: plná moc