Odmítám názor, že Češi jsou xenofobní, že v sobě nemají smysl pro solidaritu, že nechtějí přijmout uprchlíky. Češi jenom mají strach z radikálního islámu. Myslím, že oprávněný strach. Je nejvyšší čas přestat se strkáním hlavy do písku. Je třeba vyhodnotit kam nás zavedl koncept multikulturalizmu a tak zvaná korektní politika.
Je zbytečné zabývat se otázkou jaké procento z vyznavačů Allaha je aktuálně ochotné ve jménu své víry zabíjet.
O tom, jak zbytečné je zabývat se otázkou kdo je hodný a kdo zlý muslim svědčí i vraždění redaktorů Charlie Hebdo ve Francii. Tři, pět, možná deset teroristů paralyzovalo život v celé zemi a zaměstnalo na 90 tisíc policistů a vojáků.
Nechme promluvit o islámu ty, které je jenom těžko možné obvinit z xenofobie anebo z populismu.
O psychologii muslimů se velmi kriticky vyjádřil už
symbol nenásilí Mahátma Gándhí. Řekl: "Zatímco hinduisté, sikhové,
křesťané, pársové a židé spolu s několika milióny stoupenců animistických
náboženství mohli v relativní harmonii koexistovat, bylo náboženství, které
neumělo uzavírat žádné kompromisy a stálo stranou od ostatních - islám."
Dále Gándhí řekl: „Třebaže zastávám názor, že násilí nezaujímá v Koránu
převládající místo, vytvořilo třináct století imperialistické expanze z muslimů
jako celku válečníky. Proto jsou muslimové útoční.
A teď výrok německého spisovatele, cestovatele a badatele, jednoho z nejuznávanějších znalců islámu v 19. století Gerharda Rohlfse: "Civilizaci a právní stát je nemožné vytvořit u národů, které se řídí ustanoveními Koránu. ... Je nutné stále opakovat, že některé národy nelze civilizovat, protože jejich vlastní zákonodárství civilizaci zakazuje. O koránu se diskutuje tak, že se zmiňují nepodstatné maličkosti, hlavní dogmata jsou ale nezpochybnitelná - sebemenší odchylka je kacířstvím, odpadnutím od islámu, které se trestá smrtí, takže se každý bojí přemýšlet o tom, co je napsáno v knize, seslané z nebe. Zničující vliv islámu na lidskou mysl, fanatismus, domýšlivost, s níž je islám považován za jedinou pravou víru, vylučují ovšem jakékoliv zlepšení tohoto stavu."
Začtěme se ale do Koránu sami, tedy do toho, co měl sdělit Bůh božímu poslu Mohamedovi o povinnostech muslimů vůči kafírům, tedy nevěřícím. V 9. súře s názvem Pokání se praví: „ A až uplynou posvátné měsíce, pak zabíjejte modloslužebníky, kdekoliv je najdete, zajímejte je, obléhejte a chystejte proti nim všemožné nástrahy! Jestliže se však kajícně obrátí, budou dodržovat modlitbu a dávat almužnu, nechte je jít cestou jejich.“
Po pravdě řečeno, Starý zákon také není pro současníka zrovna příjemné čtení. Vezměme třeba údajné příkazy Boží při dobývání kanaánských měst. Pro současného žida anebo křesťana to je ale jenom historie. Křesťanství a judaismus prochází permanentní modernizací.
Naproti tomu současný duch islamismu, to je násilí, expanze a netolerance. Duch starověku, respektive středověku. Například v Saudské Arábii je trestné čtení v křesťanské Bibli v soukromí. Americký občan je tam ve vězením jenom za to, že si zapomněl Bibli v hotelovém pokoji..
Zato u nás jde tolerance až tak daleko, že si zástupce Ústředí muslimských obcí dovolí nárokovat v televizi pro svou menšinu právo žít na území České republiky podle práva šaría. Dámy a pánové, je to zajímavé začíst se do principů tohoto muslimského kodexu: „Džihád, který je definován jako svatá válka proti nemuslimům je povinností každého muslima. Muslim, který se zřekne islámu musí být okamžitě zabit. Nemuslimové nejsou před zákonem stejní, jako muslimové. Pokud chtějí přežít a zůstat v bezpečí, musí dodržovat stanovená pravidla šaría“.
Migraci muslimů i dalších lidí z oblastí s odlišnou kulturou zřejmě nelze účinně zabránit. Oni se ale musí přizpůsobit našim zákonům, musí respektovat naši kulturu. Měli bychom být velmi obezřetní při žádosti muslimských obcí o registraci jejich církve 2. stupně. To jim umožní mimo jiné uzavírat církevní sňatky, zřizovat vlastní školy a podobně. Měli bychom být velmi obezřetní při povolování stavby mešit. Hlavně bychom neměli dopustit vytváření velkých komunit muslimů. Kam to vede je zřejmé z některých čtvrtí ve Francii.
Nakonec dovolte jednu malou úvahu.
Když se po roce 2000 začalo diskutovat o podobě Ústavy pro Evropu, neměli mnozí z nás jasno, jestli do preambule tohoto kodexu patří, že evropská kultura vychází z křesťanských tradic. Já si dnes myslím, že to tak musí být. Dáme tím najevo, že kdo chce s námi žít v evropském domě, musí respektovat naše hodnoty.
Zdeněk Soukup, poslanec ANO
