„Kandidáty na ocenění se stávají občané, kteří se v naší části Prahy narodili, žili, či profesně působí či působili. Záslužné medaile vyjadřují vděčnost a díky spoluobčanům, kteří se v různých oblastech zasloužili o naši Prahu 5,“ uvedl při zahájení slavnostního odpoledne 1. zástupce starosty Ing. Miroslav Zelený. Výběr jmen vždy schvaluje Zastupitelstvo MČ Praha 5. Záslužné medaile, které představitelé Městské části Praha 5 předávali představují věrné repliky sto let starých medailí smíchovské radnice.
„Významné osobnosti jsou pro nás a naši společnost připomínkou toho, že náš dnešní svobodný život byl mnohdy vykoupen sebezapřením, utrpením a často i smrtí našich občanů. A na to bychom neměli zapomínat,“ řekl zástupce starosty JUDr. Petr Lachnit. „Jsme zavázáni těm, pro něž je práce více než zaměstnání, je pro ně posláním. Za těmito lidmi zůstává stopa jejich nadání a hlubokého osobního nasazení.“
Přehled oceněných osobností
Za přínos v oblasti medicíny byl oceněn Prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., který se narodil 3. července 1940 v Bratislavě. Prof. Pafko je významným českým chirurgem, který v letech 1992–2010 působil jako přednosta III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice Motol v Praze 5. V roce 1997 jeho tým uskutečnil první transplantaci plic v České republice. Působí v oboru hrudní a břišní chirurgie a vychoval řadu zručných lékařů. Mimo „standardní“ práci v motolské nemocnici se věnuje i pedagogické činnosti na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a publikační činnosti.
Za přínos v oblasti sportu získala ocenění Miroslava Knapková, která se narodila 19. září 1980 v Brně a je nejlepší českou veslařkou-skifařkou. S veslováním začala v 19 letech, do té doby se věnovala atletice. Miroslava Knapková je úřadující mistryní světa z Bledu a majitelkou dalších dvou stříbrných a jedné bronzové medaile ze světových šampionátů. Dvakrát se stala mistryní Evropy, dvakrát vyhrála Světový pohár. Díky fantastické jízdě v letošním roce získala první zlatou medaili na Letních olympijských hrách v Londýně. Miroslava Knapková žije v Praze 5 a je členkou Veslařského klubu Prahy 5.
Za přínos v oblasti kultury Praha 5 vyznamenala Ninu Divíškovou, která se narodila 12. července 1936 v Brně, je filmovou a divadelní herečkou, režisérkou a pedagožkou. Za minulého režimu byla kvůli svému třídnímu původu zcela stranou pozornosti. Působila v ostravském Divadle Petra Bezruče, 35 let byla v angažmá v Činoherním klubu. Nyní spolupracuje s Dejvickým divadlem, divadlem Na Prádle a se Švandovým divadlem. Do její filmografie patří například Menzelova Žebrácká opera či Brabcova Kytice. Hraje v seriálech Ulice a Vyprávěj. Mimo své umělecké práce se věnuje také pedagogické činnosti. V Praze 5 na Barrandově žije 30 let a ve společném manželství s Janem Kačerem, které trvá obdivuhodných 45 let, vychovali tři děti.
Za přínos v oblasti kultury si převzal ocenění i Jan Kačer, který se narodil 3.10.1936 v Holicích. Jan Kačer je známý herec a režisér, svými mnohočetnými aktivitami obohacuje již přes padesát let české divadlo i film. V různých dobách patřil vždy k uznávaným uměleckým osobnostem, byť v době normalizace s omezenými možnostmi uplatnění.
Patřil k zakládajícím členům Činoherního klubu, působil v Laterně Magice, ve Vinohradském divadle. Po roce 1989 pracoval jako režisér v Národním divadle a uvedl řadu inscenací domácího i světového repertoáru. Mimořádnou popularitu mu přinesla role podnikatele Františka Rubeše v seriálech Rodinná pouta a Velmi křehké vztahy.
Městské část Praha 5 vyznamenala in memoriam za statečnost PhDr. Jana Kefera, který se narodil v roce 1906 a byl významným českým knihovníkem, spisovatelem, skautským činovníkem a představitelem protinacistického odboje za druhé světové války. V letech 1936 až 1941 žil v Praze 5, v domě v ulici Pavla Švandy ze Semčic č. 7. Pracoval jako knihovník Národního muzea v Praze, v roce 1938 byl jmenován zemským muzejním komisařem. Vyvíjel rozsáhlou překladatelskou a přednáškovou činnost. Spolupracoval na „Velkém novém slovníku naučném“, psal do vědeckých časopisů. Za druhé světové války byl významným představitelem protinacistického odboje. V červnu 1941 byl gestapem zatčen a v prosinci téhož roku zahynul v koncentračním táboře Flossenburg.
Vyznamenání in memoriam za společenský přínos získal také PhDr. Bohumír Lifka, který se narodil v roce 1900 a zemřel v roce 1987. PhDr. Lifka byl významným českým knihovníkem, exlibristou a heraldikem. Žil v Praze 5 na Dívčích hradech, pracoval v Univerzitní knihovně, v knihovně Národního muzea a jako správce knihovny Náprstkova muzea. V roce 1959 byl zatčen a obviněn z údajné protistátní činnosti a odsouzen na sedm let. Amnestie v roce 1960 umožnila jeho propuštění, ale nepodařilo se mu už zapojit do jeho původního zaměstnání. Do svých 85 let pracoval na základě smlouvy o dílo v knihovně Československé akademie věd. V roce 1962 byl částečně rehabilitován, ale jeho úplná rehabilitace byla provedena až v roce 1992, pět let po jeho úmrtí. Široké spektrum jeho literárního díla zahrnuje početnou řadu prací od studií o zámeckých, klášterních a soukromých knihovnách až k pracím rodopisným, heraldickým a literárně historickým.
Přečteno: 2x