Vážený pane předsedo,
využívám své pravomoci dané čl. 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně zákon ze dne 13. dubna 2010, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 362/2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010.
Zákon vracím z těchto důvodů:
Úpravy týkající se výše peněžité pomoci v mateřství, vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a délky poskytování ošetřovného přijaté od 1. 1. 2010 představovaly jednorázové opatření, které mělo vést – spolu s dalšími kroky – ke snížení schodku státního rozpočtu. To byl také hlavní a jediný důvod, proč k úpravě, kterou v loňském roce schválily s jedinou výjimkou všechny politické strany zastoupené v Parlamentu, došlo.
I když je tato úprava dávek v mateřství v naší zemi vnímána citlivě, je třeba připomenout, že v mezinárodním srovnání je u nás doba jejich poskytování nadstandardně dlouhá. To je dáno také délkou a výší poskytovaného rodičovského příspěvku (2 až 4 roky v závislosti na jeho výši). Provedené úpravy se nedotkly porodného, ani daňových úlev rodin s dětmi. Peněžitou pomoc v mateřství nelze vnímat osamoceně, ale v kontextu všech podpor, které rodiny s dětmi získávají.
V uplynulém roce došlo k výraznému navýšení peněžité pomoci v mateřství, od letošního roku se dávka vyplácí v rozsahu, který se více přibližuje reálným ekonomickým možnostem státu.
Rozpočtový dopad přijaté novely zákona má činit kolem dvou miliard korun. S těmito zvýšenými výdaji rozpočet na letošní rok nepočítal. Dodatečné výdaje nejsou kryty ani příjmem z pojistného, ani jinými rozpočtovými příjmy, takže nutně dojde k prohloubení deficitu. To je v příkrém rozporu se zákonem o státním rozpočtu na letošní rok (schváleným i hlasy těch, kteří tuto novelu v předvolební atmosféře podporují) a se zájmy celé společnosti. Chci zdůraznit, že jakékoli výdaje rozpočtu, včetně sociálních dávek, nelze považovat za neměnnou konstantu a její výši za automaticky nárokovou bez ohledu na to, jaký je stav veřejných financí či jaké je aktuální posouzení společenských priorit.
V úvahu je třeba vzít i možné problémy při aplikaci přechodných ustanovení zákona, umožňujících zpětné dorovnání dávek po 1. 1. 2010. Z přijaté úpravy vyplývá, že v některých případech nedojde k dorovnání výše peněžité pomoci v mateřství za celé období jejího poskytování po 1. 1. 2010. To může být vnímáno jako nerovné podmínky při poskytování dávky. V zákoně chybí i řešení výplaty ošetřovného v případech, kdy potřeba ošetřování vznikla před účinností schváleného zákona a trvá i po ní.
Ze všech těchto důvodů jsem přesvědčen, že bude velmi užitečné, pokud se Poslanecká sněmovna bude normou zabývat ještě jednou a zodpovědněji.
S pozdravem
Václav Klaus
