Já vám děkuji, pane předsedající. Budu se snažit hovořit tak, aby opravdu už v tomto duchu, v jakém byla teď přednesena ta faktická poznámka pana poslance Žáčka, vaším prostřednictvím, nenásledovala faktická poznámka ke mně. Nemám to ani v úmyslu, protože si myslím, že to jednání by mělo být velmi konstruktivní a my se o to určitě snažíme.
Takže, vážený pane premiére, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové, já tady stojím v postavení takové dvojrole. Nejdříve budu hovořit jako prakticky vaše vládní zmocněnkyně, protože, jak víte, vládní zmocněnec má jediného šéfa, a to je vždycky premiér, pokud tedy nedeleguje tuto pravomoc na ministra. A já chci poděkovat teď momentálně nepřítomnému bývalému premiérovi, mému premiérovi panu Andreji Babišovi za to, že mně umožnil, abych tu lidskoprávní agendu předala v klidu, nemusela jsem okamžitě, narychlo spolu s rezignací vlády, jak jsem nabízela, ukončit, ale počkat, a panu stávajícímu premiérovi Petrovi Fialovi za to, že opravdu pečlivě hledá mého nástupce nebo nástupkyni.
A chci říci, že vláda Andreje Babiše, která mně tuto agendu téměř před třemi svěřila, hodně z těch věcí, které byly opravdu dosti zanedbané, posunula dopředu. A současně, protože chci být konstruktivní, vás chci upozornit na to, co je třeba v této oblasti ještě udělat, na čem je třeba pokračovat a není lepší místo než tento řečnický pultík, kde některé aktivity člověk může pochválit, některé aktivity může zkritizovat a některé aktivity zůstanou otevřené do budoucnosti. A teprve ta sama posoudí, zda to byl dobrý krok, nebo ne. Předně bych chtěla říci, že každý zmocněnec nebo zmocněnkyně vlády pro lidská práva... (V sále je velký hluk.) Já jenom poprosím, abych nemusela tak křičet.
Já vám moc děkuji. Já tady navážu a chci říci, že zmocněnec a zmocněnkyně nebo zmocněnkyně vlády pro lidská práva to nemá vůbec jednoduché, a o tom by mohli hovořit členové vlády Andreje Babiše i pan premiér, že často jsem je otravovala, protože jsem kritizovala některé kroky optikou lidských práv, a oni buď vyšli vstříc, nebo nevyšli vstříc nebo tu problematiku posunuli dopředu, což se v naprosté většině případů stalo, anebo ji prostě nechali a na to upozorním, co vám tam leží na stole.
Takže to úplně první, co bych ráda zmínila, že se podařilo všech šest těch velkých oblastí zaktivizovat a ve všech těchto šesti velkých oblastech, to znamená ochrana práv zdravotně handicapovaných, čili osob se zdravotním postižením, oblast strategie participace romské menšiny na naší společnosti, rovnost žen a mužů, národnostní menšiny, které obzvlášť v době covidové potřebovaly podporu a pomoc, a samozřejmě nesmím zapomenout na Radu vládu pro nestátní neziskové organizace a mojí stálou snahu zlepšit obraz neziskovek ve společnosti, což samozřejmě covid jasně ukázal, že bez nich bychom se opravdu s covidem tak dobře, tak jak jsme se vypořádali, nevypořádali.
Neměla bych určitě zapomenout na oblast, kterou zahrnuje Rada vlády pro lidská práva obecně, která má mnoho podvýborů a výborů a pracovních skupin, a já tady zmíním jenom ty, o kterých jistě uslyšíte v jiných souvislostech: výbor pro základní práva a předcházení diskriminaci, výbor proti mučení a nelidskému zacházení.
Mimochodem tento výbor - a já o tom budu hovořit v souvislosti - nevidím tady teď pana - a vidím - pana ministra spravedlnosti - s rezortem spravedlnosti se sejde zítra a bude řešit situaci ve vězeňství, kde ve třech věznicích s prošetřují případy v některých případech mučení, nelidského zacházení. Víme, že jsou tady případy, které vzbudily i pozornost médií. Musím bohužel potvrdit, že například ve Světlé nad Sázavou je již obžalováno sedm dozorců. Soud probíhá také s dozorci v Rýnovicích - tam už je dokonce soud. Prošetřuje se další případ v Pardubicích.
Čili jde už o systémové chyby a samozřejmě rezort spravedlnosti - a k tomu se potom vyjádřím - na to bude reagovat a v tom programovém prohlášení v tomto bodě - musím říct klobouk dolů, vězeňství rozumím, myslím, docela dobře a trestnímu právu také - tak v této oblasti se, pane premiére a vládo, to povedlo. Tam si myslím, že opravdu ty úkoly jsou jasné, konkrétní, kontrolovatelné a panu ministrovi závidím i nezávidím. Řada z těch úkolů - to odbočuji - které já jsem začala a nedokončila - například novela zákona o státním zastupitelství, zvýšení odpovědnosti státních zástupců, mohla bych pokračovat.
Máte to na stránce 50 a 51, tuším. Řekla bych, že třeba elektronický monitoring, náramky, které jsem vybírala, které potom můj nástupce Pelikán dokončil a zdála se ta izraelská firma velmi spolehlivá, se ukázalo potom, že ve výsledku tak nebyla. Za to opravdu nemůže žádný ministr - to se ukáže vždycky později. Ale teď bude na vás, abyste toho náhradního dodavatele vybral tak, aby nám vydržel.
Protože to jsou ty perspektivy a v oblasti vězeňství je tedy obrovský kus práce před vámi. Ale narýsovali jste si, na rozdíl od té kritiky - která také z mé strany bude, ale nikoliv v rezortu spravedlnosti - narýsovali jste si hodně dobře kontrolovatelných úkolů. Takže se budu těšit - a nejenom určitě já - že například restorativní justice - psala jsme o tom už v roce 1990 příspěvek - bude, když ne dominantním, tak alespoň plnohodnotným atributem trestní justice. To znamená vyrovnání mezi pachatelem, obětí. Nebudu tady dělat teď přednášku z trestního práva. Pan ministr si to napsal dobře. je to konkrétní, ale bude se to dobře ale také kontrolovat. Vždycky je nevýhoda, že obecné fráze se kontrolují hůře.
Já se vrátím k té lidskoprávní agendě. Podařilo se přijmout za ty tři roky strategické dokumenty, na které se váže mnoho prostředků, nejenom z Evropské unie, ale také se počítá, že určité příspěvky budou poskytnuty a dotace ze státního rozpočtu. Já vám teď přečtu, jaké jsou to dokumenty. Protože přijetí a schválení strategie je jedna věc, konkrétní indikátory a přijetí konkrétních opatření druhá a třetí věc je kontrola. A ta už je na vás. A i tedy uvolnění těch příslušných prostředků, pokud nejdou z prostředků EU - některé jdou. Je to Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na roky 2021 až 25. Myslím si, že v tomto ohledu nebude tak obtížné ty prostředky zajistit a pokud vím, tak se s nimi počítá.
Tošku komplikovanější kapitolou může být strategie rovnosti žen a mužů přijatá na rok 2021 až 2030, protože to je to, co jsem v programovém prohlášení bohužel nenašla. Přitom jeden z prvních opatření, konkrétních, které pod mým vedením bylo přijato a vláda ho schválila, byl Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí, který byl teď prodloužený. Ty prostředky, které byly poskytnuté, se velmi hodily a vůbec nestačily samozřejmě na to, co se dělo v dobách covidových. To je jiná kapitola. Takže tady si myslím, že v programovém prohlášení chybí ta celá oblast vyrovnávání České republiky s rovností žen a mužů tak, jak by to ve vyspělé Evropě mělo být standardem. Jsme opravdu někde v té poslední čtvrtině.
Další - Strategie rovnosti začlenění a participace Romů na léta 2021 až 2030. Poprvé v historii je tam to slovo participace. Za každým právem má být odpovědnost. V trestním právu to máme jasné. Ale ono to platí nejenom v trestním právu. Když chce někdo práva, musí být i odpovědný. A my jsme udělali takový odvážný krok a já moc děkuji romské menšině, její elitě, že dokázala přepracovat tu původní úředníky při klasicky standardně připravené strategii, s kterou moc nesouhlasila na strategii, která je opravdu moderní. Věřím, že ty prostředky, které na ní budou uvolněny z Evropské unie, budou vhodně využity.
Česká vláda, nová vláda, má za úkol v tomto roce, do konce tohoto roku - doporučuji v prvním pololetí a to můžu doporučovat, ten termín je tam do 31. 12. 2022 - zřídit pozici zmocněnce pro romské záležitosti. Protože ať se snažíte sebevíc jako zmocněnec nebo zmocněnkyně, ministr nebo ministryně pro lidská práva, nikdy nepřesvědčíte menšinu, národnostní, v tomto případě romskou, že jste takzvaně jejich a děláte to nejlepší, co by chtěli. Oni si zaslouží mít svého zástupce, který bude mít odpovědnost za své záležitosti.
V tomto ohledu je to na vládě, aby zřídila to místo, tu pozici, aby ji vybrala dobře. Už je tam nominován dokonce Radou vlády pro romské záležitosti nominant, kterého samozřejmě vy můžete nebo nemusíte akceptovat, aby do konce tohoto roku vzala vážně doporučení Evropské unie i Rady Evropy, abychom více zapojili a dali větší práva i odpovědnosti, hlavně práva teď, a odpovědnosti v souvislosti s řízením věcí, které se týkají romské menšiny v České republice.
Dále je to strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi. Tady jsem byla nespokojena a opakovaně jsem bývalé vládě připomínala, jak je důležité, abychom zlepšili obraz neziskovek a že některé z nich jsou nenahraditelné, nezastupitelné, velmi vstřícné vůči občanům a zapomíná se na ně. Většinou se to redukuje na kritiku několika takzvaných "politických" neziskovek a zapomíná se na ty stovky neziskovek, které dělají za nás práci, která by nás stála mnohem více, kdyby to měl dělat stát. Snad se něco podařilo. Ta strategie s tím počítá. Je připravena, je schválena, je na roky 2021 až 2030. Měl jsem zrovna tu čest, ale i současně tu odpovědnost za strategie, aby byly přijaté a aby byly připravené, zpracované, projednané se všemi rezorty a pak jsem musela přesvědčit vládu, aby je tedy přijala. Ne vždy to bylo jednoduché.
Jedna strategie vám tam leží na stole, protože ten zmocněnec nebo zmocněnkyně musí být také trošku statečný a někdy podepsat něco, co se třeba moc nelíbí. A vy to víte, ale jste přesvědčeni, že by něco takového mělo být projednáno a nestačilo se už projednat. Nestačil se už projednat jeden dokument a minimálně na některé ty otázky byste měli okamžitě reagovat, protože jsme tam v rozporu nejenom s judikaturou, s mezinárodními úmluvami a podobně, ale i s takovým obecným konsenzem. Hned řeknu, o co jde.
Je to připravená strategie LGBT+, kde je spousta opatření precizně zdůvodněných vědeckými zprávami, studiemi, statistickými tvrdými údaji. Je to jedna z nejpečlivěji připravených strategií. Ale neříkám, že se musí schválit. Nicméně některá opatření, která tam jsou - naštěstí jsem v programovém prohlášení našla, takže tady nemůže a ani nechci být kritická - že chcete registrované partnerství - a to už jsme s kolegou Nacherem v minulosti se o to pokusili - legislativně přivézt na tu úroveň, která už nebude napadána jako diskriminace lidí, stejnopohlavních párů, kteří uzavírají registrované partnerství.
Samozřejmě o sňatku stejnopohlavních párů v té strategii je také řeč. Doteď jako křesťan a katolík. Nechápu, když takové země jako třeba Irsko a Španělsko umožní občanky, já vždycky říkám občanský sňatek, občanský sňatek. Církev je něco jiného, církevní sňatek. Tak proč my s tím máme takový problém. I proto mně chybí velmi citelně, osobně mně chybí v tom programovém prohlášení zákon o celostátním referendu. Proč se bojíme se zeptat lidí na takové otázky, jako jste pro to, aby mohli uzavřít občanský sňatek stejnopohlavní páry? Proč se toho bojíme? Proč nepřijmeme takový zákon? A ta odpověď by byla potom nabíledni. Něco jiného je samozřejmě - a tam bych byla vždycky a budu vždycky proti, abychom takové referendum konali v oblastech jako je vystoupit či nevystoupit z EU nebo z NATO. To je pro mě tabu. Ale na otázky kouřit či nekouřit v restauracích, připustit sňatky stejnopohlavním párům, co jsme tady ještě řešili? Například objíždění cyklistů, 1,5 metru, 2 metry. Od toho je celostátní referendum.
Proč my poslanci máme o tom váhat a nevědět, co vlastně ti, kteří nás zvolili, by skutečně chtěli. Takže to je jeden ze strategických materiálů, který byste měli projednat, protože minimálně jedna věc, která v té strategii je, je to opatření 1.3.1, uvést proces úřední změny pohlaví v České republice do souladu s mezinárodními lidskoprávními standardy, by se měla co nejdříve napravit. Jde o to, že ty léčebné zákroky při úřední změně pohlaví jsou v rozporu s ochranou lidských práv, ty povinné operativní s judikaturou a lze to poměrně snadno upravit novelou občanského zákoníku a zákona o matrikách. A v minulosti to ztroskotalo v roce 2018, můžete se, pane ministře, podívat, máte to v rezortu spravedlnosti. Můj nástupce pan ministr Pelikán to připravil, bohužel vláda to už nestačila nějak projednat, nebyla tady ta politická vůle ze strany Ministerstva vnitra zejména. Věřím, že toto nebude problém pod vedením nového ministra na Ministerstvu vnitra a že se podaří tento opravdu rozpor s lidskoprávními závazky opravit. Je to součástí té strategie, kromě jiného.
A teď se dostávám k tomu, co jsem vám také chtěla říci. Co je důležité, abyste využili, tak jako využila vláda Andreje Babiše, svoje vládní orgány, čili rady vlády, výbory. My jsme v průběhu covidu sledovali situaci u těch ohrožených, a to je pro mě vždycky klíčové, protože já jsem si definovala lidská práva zejména jako sociální práva. Přeci myslím, že ta politická práva jsou v České republice dobře nejen upravena samozřejmě, ale i uplatňována. Ale ta sociální práva, tam jsou ty největší slabiny. Čili my jsme přijali některé dokumenty, seniorské desatero nejen pro časy koronaviru. Vznikl dokonce i vládní výbor, máte ho tam, je pod perfektním vedením. Jmenuje se vládní výbor pro práva starších lidí a ten přijal tzv. seniorské desatero pro časy koronaviru. Ale nejen pro ně. Nemůžu a nemám prostor to tady číst.
Pak jsme vydali desatero doporučení týkající se rodin a dětí v rámci koronaviru. Pak jsme vydali technologické desatero nejen pro časy koronaviru, protože jedna z priorit byla i lidská práva moderní technologie. Vznikl také nový vládní výbor, perfektně vedený. Výbor pro lidská práva a moderní technologie. Jsou tam lidé z oblasti IT z moderních technologií a ti se snaží ty moderní trendy sladit s potřebami lidí, kteří buď nejsou technicky na tom tak dobře a jejich práva by mohly být tím omezena, nebo jsou prostě často v seniorském, řekněme 70+ a nechtějí být odkázáni jenom na pomoc vnuků. To jenom jako konkrétní příklad.
Samozřejmě že máme tady některé úspěchy konkrétní, ke kterým pomohla Poslanecká sněmovna. Já jí chci za to poděkovat, a to všem jak tedy bývalé koalici, což je logické, tak i opozici. Zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Istanbulskou Úmluvu jsme neratifikovali. Je to otázka, která nezná odpověď ano, ne, jednoduchou a budete se s tím jistě muset nějak zabývat argumentačně i potom politicky.
To, co si myslím, že je veliká škoda a v programovém prohlášení jsem to kromě tedy toho celostátního referenda nenašla, je, ale předpokládám, našla jsem tam, že má dojít ke sjednocení péče o ohrožené děti pod střechou Ministerstva práce a sociálních věcí, čili že by to už napříště nebylo roztříštěné - Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo školství, Ministerstvo spravedlnosti a MPSV, takže to vítám, a to samozřejmě je velice dobře. Ale třeba zákon o dětském ombudsmanovi, který je klíčovou normou v případech, kdy selhává stát prostřednictvím OSPODu, a kdy ty spory těch rodičů není schopen dostatečně efektivně hájit, tak ten dětský ombudsman by mohl vstoupit do takového řízení. A současně ta druhá velká oblast, měl by zajistit participaci mládeže do osmnácti let na řízení věcí veřejných. Takže to si myslím, že by tady mělo být.
Na druhé straně - vidíte, tak ono je to takové, že místy jsem velmi ráda, místy nevím, a místy jsem kritická. Takže velmi ráda jsem za to, že je tady výslovně stanoveno - a je to také z dílny, tady já upadnu, pane ministře, podezření, že spolupracujeme příliš úzce i na programovém prohlášení, což tedy není pravda, ale máte tady: podpoříme konsenzuální řešení rodičovských konfliktů, děti nesmí být obětí sporu mezi rodiči. A to se mi líbilo, protože tady máme sněmovní tisk 40, a ať už ho jako pozměňovacím návrhem zlepšíme jakkoliv, tak ta podstata tam je, a já jsem ráda, že jsem ho našla v programovém prohlášení.
Co se mi tedy opravdu zase na druhé straně nelíbí, a to musím říct také zcela otevřeně, to je takové to sýčkování, kritika a vyvolávání obav ve veřejnosti, že jsme v tom nejhorším, nejstrašnějším a nej... z hlediska perspektivy nejproblematičtějším roce. Já si myslím, že naopak. Ty dva roky 2020 a 2021 byly nejhorší. A že teď už vidím to světélko na konci tunelu, a takto jsem, protože já chodím do seniorských zařízeních bez ohledu na to, jestli jsou volby nebo ne, takže jsem byla v minulých dvou týdnech ve dvou. A takto jsem uklidňovala seniory, když jsem jim říkala něco více o, ale samozřejmě laicky, o inflaci, o tom, jak to bude vypadat s energiemi, o tom, jak jsme se zadlužením na tom, co jsme udělali jako vláda. Čili bych vás poprosila, abyste ta poselství negativní nevysílali do veřejnosti, která je víceméně bezbranná a pokud není zásobena konkrétními fakty, které tady přednesla moje kolegyně, bývalá ministryně financí Schillerová a další řečníci, tak by snadno mohli upadnout do deprese, úzkostí a dalších negativních myšlenky v souvislosti s tím, co nás bezprostředně čeká. A totéž si myslím o covidu.
Covidová problematika se mně zdá, že už jsme se přes ten vrchol nejen ve světle statistik, ale i ve světle vnímání veřejnosti, přehoupli, protože jsme jí zvládli. A zvládli jsme jí my. Vy jistě budete v tomto trendu pokračovat. A já vám osobně, a myslím si, že moji kolegové a kolegyně také budeme držet palce, protože covid by měl sjednocovat a ne rozdělovat.
Takže protože jsem slíbila, že nebudu hovořit jako na fakultě příliš dlouho, tak se chýlím k závěru. A ten závěr je pro mě nejtěžší. A hned zjistíte proč. Protože, a to je také důvod, proč jsem se obrátila na pana premiéra Fialu a řekla jsem mu, že jako poslankyně nejsilnější opoziční strany nemohu pracovat současně, byť by mě agenda lidských práv bavila co nejvíce. Opravdu si myslím, že za ty tři roky se něco podařilo.
Dále. Já budu hlasovat, protože mi tam chybí některé klíčové naše politické plány, opatření a současně nesouhlasím s některými věcmi, tak já budu, nedám důvěru této vládě. Byť v těch konkrétních jednotlivých segmentech budu ráda podporovat, jak jsem řekla třeba v té oblasti spravedlnosti, její kroky. Takže jako opoziční poslankyně, jako někdo, kdo vnímá programové prohlášení jako nevyvážené a v některých oblastech velmi obecné, obtížně kontrolovatelné a jako někdo, kdo v poslední době slyšel tolik slibů, tu důvěru nebudu dneska vyjadřovat.
Jsem si vědoma, že jsem součástí širšího vládního týmu, takže s panem premiérem Fialou jsme se dohodli, já ke konci ledna končím. Ale slibuji i tady za tím řečnickým pultíkem, že svému nástupci nebo nástupkyni předám agendu řádně. V případě potřeby pomůžu a rozhodně této problematice i ve Sněmovně se chci dále věnovat. Děkuji vám za pozornost. Jsem ráda, že jsem tady s vámi jako poslankyně, od 1. února už jenom jako poslankyně, jenom v uvozovkách, protože to je vlastně obrovský mandát. A od tohoto pultíku bych ještě ráda poděkovala všem za důvěru, kterou do mě vložili, zejména minulé vládě a panu premiérovi Babišovi výslovně. A samozřejmě těm, kteří v parlamentních volbách rozhodli o tom, že zde budu ve třetím volebním období. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
