syrští sirotci
Proč si nedokáží mnozí lidé představit, jak by se jako 6 a víceleté dítě vychovávané v českém prostředí cítili v nějaké arabské zemi. I když by nějaký čas žili v táboře, ale i tam by určité zvyky a tradice jejich život ovlivňovaly. A především by byly tzv. mezi svými. A jak by se dívali na dočasný pobyt v oné arabské zemi po návratu do ČR, přičemž není pro návrat určen žádný termín. A k Wintonovým dětem - jiná situace, neboť děti přišly do víceméně stejného kulturního prostředí. A proč židovské děti, které přežily koncentrační tábory, chtěly domov v Palestině, i když dobře věděly, že je čeká velmi těžký život. Ale domov je nejen bezpečí, ale i jistota,. že mohu být tím, k jakému životu včetně tradic a zvyků, mě vychovávali, případně by vychovávali moji rodiče, prarodiče atd. Proč se nemyslí na to, co děti cítí, a budou cítit, když pro náš pocit konání dobra budeme s nimi jednat právě jen z pohledu našich pohnutek, respektive zájmů?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
