Diskuse se týkala zákona z dílny Ministerstva životního prostředí, který upravuje pravidla péče o národní parky. Ten projednává Poslanecká sněmovna. Podle zpravodajky petice v Senátu Evy Sykové závisí další osud NP Šumava na nalezení rozumného kompromisu mezi zájmem na ochraně přírody a zájmem na rozvoji obcí.
Šumava je významná pro celou ČR, a proto je nezbytné ohledně její budoucnosti dosáhnout celospolečenského konsensu, zdůraznila místopředsedkyně senátního petičního výboru Eva Syková. „Všichni jsme zajedno v tom, že nám velmi záleží na ochraně přírody v NP Šumava, jako druhou stranu mince lze vnímat snahy o rozvoj regionu včetně různých stavebních aktivit. Názory jsou sice různé, ale nakonec je v zájmu všech dosáhnout konsenzu. Národní park by měl být zachován v současném stavu i pro další generace a turisté by tam měli jezdit předně kvůli unikátní divoké přírodě než za účelem návštěvy moderních lyžařských areálů,“ shrnula slyšení senátorka Eva Syková, která je místopředsedkyní petičního výboru Senátu.
Zástupci petentů prezentovali tři základní požadavky své petice, tj. ochrana přírody jako primární účel národních parků, zachování 30 % rozlohy NP Šumava ponechaných přírodě a jejich postupné rozšiřování (až na 50 % do roku 2030) a omezení další výstavby v zájmu zachování šumavské krajiny. Podle jejich názoru byly tyto požadavky ve zmíněné novele zákona o ochraně přírody a krajiny zohledněny pouze částečně. Novelu jako takovou ale jinak v zásadě vítají, protože stanovuje jednotná pravidla pro všechny národní parky v ČR. Petenty na veřejném slyšení zastupovali Jaromír Bláha z Hnutí Duha a Pavel Kindlmann z Centra výzkumu globální změny Akademie věd.
Slyšení se zúčastnili také senátoři Jan Horník, Tomáš Jirsa a Jan Látka, předseda Podvýboru pro ochranu přírody a krajiny Poslanecké sněmovny Michal Kučera nebo náměstek MŽP Vladimír Dolejský. Ten vysvětlil, proč diskutovaná novela nestanovuje žádné limity pro území ponechaná samovolnému vývoji, ale pouze principy a cíle péče. „Přichází se zcela novým pojetím zonace založené na vědecky podloženém vyhodnocování místních podmínek v příslušném národním parku. Výstavba bude dostatečně regulována tím, že pozemky ve vlastnictví státu bude možné zakoupit pouze v zastavěném území a na pozemky v soukromém vlastnictví mimo zastavěné území bude mít stát předkupní právo,“ uvedl Dolejský.
Podle ředitele NP Šumava Pavla Hubeného existuje proti rozšiřování zón ponechaných samovolnému vývoji značný odpor. Obdobně názorově vyhraněná je však i jeho podpora. V tuto chvíli je podle něj vhodné počkat a dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat stav šumavských ekosystémů. Výsledkem by nakonec měla být převážná část rozlohy parku ponechaná přirozenému vývoji.
Starosta Modravy a předseda Svazu obcí NP Šumava Antonín Schubert kategoricky odmítl, že by šumavští starostové usilovali o realizaci developerských a jiných komerčních projektů, které by Šumavu poškodily. Obce ale mají přirozenou potřebu udržitelného rozvoje. Zajistit ho je zákonnou povinností jejich správy. Novelu zákona o ochraně přírody a krajiny označil za nespravedlivou. „Starostové nechtějí, aby se z národního parku stal vědecký park,“ uvedl Schubert.
Senátor Jan Horník vytkl zástupcům petentů, že podprahově ovlivňují ty, které se snaží přesvědčit k podpoře petice. Poškodit Šumavu podle něj nikdo nechce. Senátor Jan Látka zdůraznil, že NP Šumava je sice národní, ale neznamená to, že by obce na jeho území měly být řízeny vládou. „Zástupci samosprávy v Senátu podle mého názoru vnímají problematiku Šumavy jinak než členové Poslanecké sněmovny,“ uvedl domažlický senátor Látka. Poslanec Michal Kučera namítl, že svěření hlavní odpovědnosti starostům může vést k podobně problematickým výsledkům jako v okolí Lipna či na Moldavě. Národní park by měl být skutečně národním, nikoli regionálním.
Záznam tiskového briefingu je dostupný na webu Senátu: http://www.senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=297.
