Diskuze o počtu lůžek je zcestná. Redukce části lůžek na tom či onom oddělení nic neřeší, může jen ztížit jeho hospodaření. Při zrušení celého oddělení či dokonce nemocnice by se zdánlivě v daném místě ušetřilo, pacienti se však musejí přesunout jinam, kde zase náklady narostou, místně se zhorší dostupnost, čekací doby i zátěž přepravou.

Fungující a vytížené nemocnice beze smluv zůstat nemohou. Ona malá a zbytná zařízení, která si pojišťovny už dříve svévolně a pod různými tlaky darebně nasmlouvaly, se patrně rušit bojí nebo podle instrukcí kmotrů nesmějí. Takže celá bublina restrukturalizace cestou vypovězení smluv a jejich novým nastavením splaskne, avšak za zbytečného povyku a v poslední chvíli. Občané možná nevědí, že nemocnice nejsou placeny od lůžka, ale paušálem za výkony, případně už v režimu DRG. Mýty o počtech lůžek jsou nezajímavé. Lůžka se udržují tam, kde jsou potřebná nebo když se to vyplácí, jinde se redukují, když se stanou přítěží.

Zbytečně strašené veřejnosti je však potřeba stále opakovat, že odpovědnost za zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče nese ze zákona stát a krajské samosprávy. Zástupci ministerstva zdravotnictví a hejtmani musejí tedy nyní řádně naplnit svou povinnost dohledu nad uzavíráním rozsahu nových smluv a nepřipustit škody. Ze zdravotních pojišťoven se už ozývá chlácholení, že vše potřebné nakonec nasmlouvají a vše se v dobré obrátí. Bůh je ochraňuj, kdyby tomu tak nebylo! Skutečná restrukturalizace se ovšem dělá jinak. Průběžně, bez chaosu, ve spolupráci s odborníky a za podpory zřizovatelů. Zdravotní pojišťovny odpovědnost za zdravotní péči nenesou!