v první řadě chci poděkovat Poslanecké sněmovně, že jste přijali náš návrh, aby si naše ústavní instituce připomenula a symbolickým způsobem uctila 100. výročí vzniku první Československé republiky, výročí založení naší moderní státnosti. Myslím, že toto výročí si zaslouží, abychom při této příležitosti sami před sebou, vůči sobě a také před občany České republiky dali speciálním způsobem najevo zvláštní význam tohoto svátku.
My jsme tady samozřejmě proto, abychom velmi tvrdě mezi sebou bojovali, bojovali za zásady, programy, přesvědčení, pro které nás sem vyslali lidé, ale jsou příležitosti - takových příležitostí jistě není mnoho, ale toto je jedna z nich - kdy je třeba se zastavit a přihlásit se k tomu, co nás musí a má spojovat, a dát najevo občanům České republiky i sami sobě zde v Poslanecké sněmovně, že navzdory rozdílným názorům, navzdory i někdy zásadně odlišným představám, co naší republice prospívá, co jí škodí, co ji zvelebuje, co ji ohrožuje, navzdory všem těmto rozdílům existuje několik důležitých principů a zásad, ve které věří přesvědčivá většina z nás.
Myslím, že umíme dát společně najevo, že si uvědomujeme, že i díky první Československé republice jsme dnes moderní sebevědomou a úspěšnou zemí, že to uchováváme v paměti a že na to nezapomínáme.
Myslím, že bychom se mohli také shodnout na tom, že to byla svoboda, demokracie, humanismus, které byly základním etosem první republiky při jejím vzniku před sto lety a že na nich stály úspěchy tehdejších osobností, skvělých osobností, ale i běžných lidí, a společné úspěchy celého našeho samostatného státu.
Myslím, že ti z nás - a doufám, věřím, jsem si jist, že je to v tomto sále drtivá většina - kteří si těchto principů váží, si uvědomují, že jsme se k nim dokázali v poslední době vrátit i díky zakladatelům státnosti, i díky dílu, které vytvořili, i díky jejich odkazu.
A řekl bych, že se můžeme shodnout ještě i na další věci, kterou obsahuje návrh té stručné deklarace, kterou jsme připravili, a sice že nechceme jenom odkazovat, ale že chceme také navazovat, že nechceme jenom slavnostně připíjet pod portrétem prezidenta Masaryka a dalších zakladatelů, ale že si vážíme jejich výzvy, která jde k nám napříč stoletím.
Mluvím o tom, že Československá republika byla na svou dobu moderním, demokratickým a hospodářsky vyspělým státem. Řadila se k nejvíce prosperujícím zemím Evropy i světa, patřila do skupiny deseti nejrozvinutějších.
Výrobky československého průmyslu znal už tehdy celý svět. Naše osobnosti měly úctu doma i v zahraničí, náš společenský systém a demokracie byly ve své době značkou vysoké kvality a naše diplomacie měla ve světě váhu. Před sto lety 28. října existence našeho státu začala prohlášením, které všichni znáte: Samostatný stát československý vstoupil v život. Ať dnes tedy vstoupí v život náš cíl vrátit republice takové vysoké ambice, jaké byly před sto lety, jaké měli před sto lety její zakladatelé. A myslím si, že i toto může být výzva pro nás všechny, výzva, na které se můžeme shodnout při tomto velkém a slavnostním výročí a že to je výzva, ke které má smysl se přihlásit.
Vážená Sněmovno, vážené kolegyně, vážení kolegové, v tomto smyslu a v tomto duchu a s vědomím nejzákladnějšího společného jmenovatele jsme připravili text stručné deklarace Poslanecké sněmovny, se kterým vás na závěr svého vystoupení seznámím. Text deklarace zní takto:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky u příležitosti stého výročí založení Československé republiky hlásí se k odkazu 28. října 1918 a oceňuje úspěšné úsilí představitelů naší země vedoucí k založení samostatné Československé republiky. Považuje demokratický charakter státu, na jehož základě byla první republika postavena, za základní pilíř moderní České republiky. Navrhuje, aby toto výročí posloužilo k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa."
Dámy a pánové, věřím, že tento text deklarace společně za chvíli schválíme.
Děkuji vám za pozornost.
