Vláda navrhne Parlamentu čtyři legislativní předlohy, které mají usnadnit zvládnutí současné uprchlické vlny, pomoci ukrajinským utečencům se začleněním do české společnosti i zohlednit pomoc, kterou čeští občané i firmy Ukrajincům i Ukrajině poskytují. Připravuje i další kroky, které mají zmírnit dopady války, kterou Ruská federace vede nejen proti Ukrajině, ale v ekonomické rovině i proti celé západní civilizaci.

„Čelíme spoustě problémů. Máme tu desetitisíce, statisíce uprchlíků, převážně žen a dětí, kteří na našem území hledají záchranu svých životů, hledají bezpečí před válkou a smrtí, která jim hrozí u nich doma. Další stovky tisíc lidí jsou na cestě a nepochybně, to musíme říct a tak to je a musíme s tím počítat, část jich skončí u nás, protože Česká republika pro ně představuje zemi, která je jim jazykově, kulturně i geograficky blízká, a i protože už tu mají své známé a příbuzné. My jsme si toho vědomi, připravujeme se na to, děláme, co je možné, abychom tu situaci zvládli,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala.

„Chci také říci, že vláda si velice váží občanské podpory, které se Ukrajina u nás v posledních týdnech těší. A i přes to všechno, co dělá vláda, i přes tu obrovskou podporu, která je z celé společnosti cítit, celá ta situace pro nás všechny znamená obrovskou výzvu. Jak ten nápor organizačně zvládnout a jak ho také zajistit finančně. Děláme proto všechno nejen proto, že je to naše lidská povinnost, ale i proto, že čím dříve to zvládneme na začátku, čím lépe nastavíme celý ten proces a systém, tím lépe budeme zvládat v budoucnosti případný další nápor a tím méně problémů nám to v příštích týdnech a měsících přinese,“ připomněl premiér Fiala. „To není a nebude jednoduchá situace. A říkáme to veřejnosti otevřeně a říkáme to jasně. Ale my ji chceme zvládnout co nejlépe a věřím, že se nám to s pomocí občanů, která je opravdu úžasná, povede,“ konstatoval.

V novele zákona o daních z příjmu chce vláda umožnit lidem i firmám, aby si hodnotu poskytnutých darů Ukrajincům i Ukrajině mohli při splnění podmínek odečíst od základu daně. Dosud je možné odečítat si z daní dary poskytnuté pouze na území ČR a Evropské unie, nově se tedy okruh rozšíří i na stát Ukrajina, jeho územně správním celky a osoby se sídlem nebo bydlištěm na Ukrajině. Současně návrh umožní, aby si tyto dary mohli z daní odečíst i daňoví rezidenti státu Ukrajina, pokud doloží, že příjmy ze zdrojů České republiky tvoří 90 procent jejich zdanitelných příjmů. Úřady budou moci také uprchlíkům z Ukrajiny odpustit úhradu správních poplatků, u nichž to uznají za vhodné. Více informací obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí ZDE.

Návrh zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace má pomoci se zvládnutím silné uprchlické vlny. Umožní zásadní zjednodušení procesu získání pobytového oprávnění na území České republiky pro uprchlíky z Ukrajiny tak, že uprchlíci získají příslušný pobytový titul v podstatě obratem po podání žádosti. Upravuje také poskytování zdravotních služeb uprchlíkům na našem území, když jim přidělí statut státního pojištěnce, a to i 30 dnů zpětně před vydáním víza za účelem strpění.

Navrženým zákonem o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace chce vláda usnadnit uprchlíkům získat v ČR zaměstnání a přístup k sociálním službám, pokud to budou potřebovat. Státním příslušníkům Ukrajiny, kterým bylo v době probíhajícího vojenského konfliktu uděleno speciální vízum za účelem strpění, mají být přiznána stejná práva a povinnosti pro účely zaměstnanosti, jakými disponují cizinci s povoleným trvalým pobytem. Uprchlíci nebudou pro zaměstnání potřebovat žádná další povolení, a to ani ze strany jejich zaměstnavatelů, nebudou se na ně vztahovat ani platné kvóty.

Návrh zákona jim má zároveň umožnit i přístup k sociálním službám, které hradí stát, budou moci umisťovat děti do dětských skupin, a to i bez prokázání vazby na trh práce při zachování nároku poskytovatele na příspěvek ze státního rozpočtu atd. Vláda navrhuje také vyplacení humanitární dávky ve výši 5 000 korun na osobu v prvním měsíci pobytu v ČR, přičemž pokud se jejich materiální situace nezlepší, budou si o tuto dávku moci požádat i v dalších měsících. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ZDE.

Vláda rozhodla také o kompenzaci krajům za ubytování uprchlíků z Ukrajiny ve výši 180 korun za osobu a den a ve výši 100 korun za dítě do 10 let a den do 31. března 2022.

Kabinet řešil i problematiku začlenění ukrajinských dětí a studentů do české školské soustavy. Návrh zákona o zvláštních pravidlech v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace řeší přijímání uprchlíků k předškolnímu, základnímu, střednímu a vyššímu odbornému školství, stanovuje zvláštní pravidla pro obsah vzdělávání a osvobozuje příchozí osoby od poplatků za nostrifikace. Všechny tyto návrhy chce vláda projednat v Parlamentu co nejrychleji ve stavu legislativní nouze.

Vláda také upravila už přijaté krizové opatření Ministerstva vnitra k přijímání uprchlíků. Jeho platnost rozšířila z občanů Ukrajiny na všechny vysídlené osoby z Ukrajiny podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) ze 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana. Zároveň prodloužila lhůtu na splnění ohlašovací povinnosti ze stávajících tří dnů na třicet a doplnila možnost Ministerstva vnitra, Policie ČR nebo Hasičského záchranného sboru ČR stanovit místo, kde lze splnit tuto ohlašovací povinnost nebo podat žádost o udělení zvláštního typu víz. Tím umožní efektivněji využít stávajících kapacit sítě Kontaktních asistenčních center pomoci Ukrajině a jejich personálu. Více informací v tiskové zprávě Ministerstva vnitra ZDE.

Ministři a ministryně také diskutovali problematiku aktuálních vysokých cen pohonných hmot v České republice. Vláda připravila tři konkrétní návrhy řešení. V novele zákona o ochraně ovzduší zruší povinnost přimíchávání biosložky do pohonných hmot, což sníží cenu benzinu i nafty. Drobným podnikatelům a firmám uleví zrušením silniční daně pro vozidla do 12 tun. Podnikatelé tak již nebudou muset hradit dubnové zálohy silniční daně za první čtvrtletí. Ministerstvo financí zadá příslušným orgánům systém kontrol marží u distributorů i prodejců pohonných hmot, který má odhalit případnou snahu o umělé zvyšování cen pohonných hmot.

„To je náš ropný trojlístek. Je to něco, co může okamžitě pomoci, a přitom to státní rozpočet, na který také musíme dbát i v této složité situaci, abychom chránili úspory a peníze lidí, zatíží v únosné míře. Na příští Evropské radě, jejíž zasedání je ve čtvrtek a pátek, budu s ostatními lídry evropských zemí jednat o tom, aby evropské země čelily dopadům války solidárně a společně, a to nejen v ekonomické rovině,“ prohlásil premiér Fiala.

Vláda souhlasila také se zasláním dalšího materiálního daru pro Ukrajinu bránící se ruské agresi. Na návrh Generální inspekce bezpečnostních sborů dala výjimku z trvalé nepotřebnosti pro 22 kusů balistických vest včetně součástí a příslušenství za necelých 300 000 korun. Generální inspekce bezpečnostních sborů dar věnuje kolegům z ukrajinského bezpečnostního sboru State Bureau of Investigation.

Vláda schválila rovněž návrh na působení vojáků Armády ČR a jejich vybavení v rámci mnohonárodního bojového uskupení NATO ve Slovenské republice, a to na dobu ode dne schválení Parlamentem ČR do 30. června 2023 v celkovém počtu do 650 osob. Tato jednotka se stane hlavní součástí enhanced Vigilance Activities Battle Group, které se NATO v souvislosti se zhoršením bezpečnostní situace na východě Evropy rozmístí na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Čeští vojáci by měli bojovému uskupení o velikosti posíleného mechanizovaného praporu na Slovensku i velet. Součástí kontingentu bude logistická jednotka v počtu zhruba 50 osob, jejímž úkolem bude kompletní vybudování a provoz mobilní humanitární základny stanového typu s kapacitou až 400 osob, která bude zřízena u obce Jamník u Liptovského Mikuláše. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva obrany ZDE.

Vláda do Parlamentu pošle také návrh zákona, kterým se ruší zákon o evidenci tržeb a související právní předpisy. Zrušení povinnosti používat elektronickou evidenci tržeb má vláda Petra Fialy v programovém prohlášení. Návrh zrušujícího zákona počítá s tím, že povinnost používat EET, která byla kvůli pandemii nemoci covid-19 pozastavena do 31. prosince 2022, už nebude od 1. ledna 2023 obnovena. „EET nepřinesla státu žádné významné finanční prostředky a podnikatelům už vůbec ne. Těm peníze sebrala. Věříme, že i tento nějakou dobu už avizovaný krok v této době dá podnikatelům jistotu a pomůže jim,“ řekl premiér Fiala. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.

Vláda projednala také osm kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu a změnu v mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví, která se týká povinného nošení respirátorů. Od 14. března bude nošení respirátorů či obdobně účinné ochrany dýchacích cest povinné už jen ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a v prostředcích hromadné dopravy.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.