Často se mě mladí lidé v poslední době ptají na komunistický režim. Jaká to bylo, zda se opravdu nic nesmělo, nebo například jak a proč jsme vydávali samizdat Revue 88.
Komunisté jsou dnes ve vládě, v televizích běží idealizované propagandistické seriály z komunistické dílny a kdekdo vykládá, co se tu za třicet let od listopadu 89 pokazilo a jak to předtím dobře fungovalo, od zemědělství až po učňovské školství.
Jsou to lži. Velká historická lež. Idealizovat a zpochybňovat zločiny komunistické diktatury je nebezpečné. Buďto je to hloupé nebo zločinné, často obojí. Před 89 tu byla diktatura, lidé nesměli svobodně dělat nic, komunistický režim vychovával, zakazoval, trestal, zavíral, ponižoval, držel lidi v pseudorovnosti (rozuměj chudobě). Nevím, co by se na něm dalo najít dobrého.
Nezapomínejme na nedávnou minulost, nesmíme ji prožít znova. Chraňme si svobodu a demokracii, jsou nenahraditelné. Tak si jich važme a něco pro ně společně dělejme. Lži o minulosti jsou prvním krokem ke ztrátě svobodné budoucnosti.