Přepracovaný státní rozpočet České republiky pro letošní rok počítá s příjmy ve výši 1,613 bilionu korun a s výdaji 1,893 bilionu korun, tedy se schodkem 280 miliard korun. Návrh rozpočtu zahrnuje i dodatečné příjmy státního rozpočtu ve výši 62 miliard korun, z nichž vláda plánuje vykrýt předpokládané nové výdaje, jako například mimořádnou valorizaci důchodů v letošním roce. Kvůli ní se zvýší mandatorní výdaje rozpočtu o 21 miliard korun.
„Nahradili jsme předvolební rozpočet Andreje Babiše rozpočtem, který je skutečně protiinflační. Je třeba si uvědomit, že předcházející vláda jen od roku 2019 zadlužila každého z občanů České republiky o dalších 90 000 korun, takže každý dnes dluží 250 000 korun. Tomu nelze přihlížet, s tím musí odpovědná vláda něco dělat,“ uvedl premiér Petr Fiala. „Také jsme museli reagovat na rostoucí inflaci, na to, že se lidem znehodnocují úspory, že čelí drahotě a dalším negativním jevům, které s inflací souvisejí,“ poukázal předseda vlády.
Oproti původnímu návrhu rozpočtu vláda plánuje uspořit 13 miliard na provozních výdajích státu, 14 miliard díky zrušení valorizace plateb za státní pojištěnce a 15 miliard na kapitálových výdajích. Například Ministerstvo obrany bude mít v rozpočtu méně o 5,4 miliardy korun kvůli neuskutečněné zakázce na bojová vozidla pěchoty. Ministerstvo dopravy bude hospodařit s rozpočtem nižším o 9,1 miliardy korun, a to kvůli snížení slev na jízdném nebo kvůli nespotřebovaným výdajům z loňského roku. Úspory se však nedotknou výstavby nových dálnic a železnic.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude mít o 5,1 miliardy korun méně ve srovnání s návrhem předchozí vlády. V případě platů učitelů ale platí závazek vlády udržet je nad 130 procenty průměrné mzdy. Ministerstvo zdravotnictví uspoří na výdajích na nákup vakcín proti koronaviru, které budou financované z nespotřebovaných výdajů loňského roku. V případě platů zdravotnického personálu platí prosincové rozhodnutí vlády o jejich navýšení o šest procent. Na kulturu vláda nadále plánuje vynakládat do roku 2025 jedno procento HDP. Informace o úsporách v rezortu práce a sociálních věcí naleznete ZDE a o úsporách na Ministerstvu zemědělství ZDE.
Více informací k rozpočtu na stránkách Ministerstva financí ZDE.
„Rozpočet, který dnes vláda schválila, znamená, že schodek je o sto miliard korun nižší, než byl návrh rozpočtu připravený bývalou ministryní financí, o 140 miliard nižší než výsledek rozpočtu za rok 2021 a o 220 miliard nižší než návrh rozpočtu na loňský rok a to vše bez zvyšování daní. Podařilo se nám přitom vyčlenit dost peněz na priority, které posouvají naši zemi kupředu, aniž bychom se dotkli peněženek občanů, aniž bychom se dotkli kvality služeb, které stát poskytuje,“ konstatoval premiér Fiala. Za hlavní priority protiinflačního rozpočtu označil předseda vlády zodpovědné hospodaření, dostatek finančních prostředků pro vzdělávání, na investice, na zachování vládního slibu udržet platy pedagogů na 130 procentech průměrné mzdy či na pomoc podnikatelům postižených protiepidemickými opatřeními.
Vláda dnes také s účinností od 15. února jmenovala ředitelem Bezpečnostní informační služby plukovníka Ing. Michala Koudelku. Záměr jmenovat bývalého ředitele BIS, který byl od 16. srpna 2021 pověřen předchozí vládou dočasným řízením BIS, projednal a schválil Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Michal Koudelka si během svého působení v čele BIS vysloužil renomé nejen v tuzemsku, ale i u spojenců České republiky ve světě.
Kabinet rovněž projednal a schválil nový statut Ústředního krizového štábu a vzal na vědomí Jednací řád Ústředního krizového štábu a Organizační řád odborné pracovní skupiny pro koordinaci krizové komunikace Ústředního krizového štábu, které schválila Bezpečnostní rada státu 1. února. Statut byl po odborné revizi navrácen do původní podoby, změněné zásahy minulé vlády. Ústřednímu krizovému štábu tak bude znovu předsedat buď ministr vnitra, nebo ministr obrany podle povahy krizové situace a došlo i ke změnám v jeho složení.
Vláda se zabývala také úpravami protiepidemických opatření (více ZDE). Od čtvrtka 10. února se ruší omezení a podmínky pro obchod, služby a volnočasové aktivity. Regulovat se bude nadále pouze počet osob na hromadných akcích. Do 19. února zůstanou limity na současných úrovních, tedy nanejvýš tisícovka sedících diváků či hostů na kulturních představeních, sportovních akcích či kongresech a nanejvýš sto osob na ostatních hromadných akcích a volnočasových aktivitách dětí a mládeže. Po tomto datu bude platit limit 500 diváků tam, kde se nesedí, a v hledištích s kapacitou nad tisíc míst bude možné zaplnit nad tisícový limit až 50 procent kapacity míst k sezení.
Od 19. února se upravují také podmínky pro testování zaměstnanců ve zdravotních a sociálních službách tak, že se působnost mimořádného opatření zužuje z původně všech poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb na poskytovatele jednodenní a lůžkové péče a poskytovatele sociálních služeb v zařízení domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem, poskytovatele sociálních služeb poskytující odlehčovací služby v pobytové formě a poskytovatele sociálních služeb v zařízení týdenního stacionáře nebo chráněného bydlení a ruší se možnost využít tzv. pracovní karantény.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.
