Miloš Zeman nedokázal během svého prvního mandátu prosadit žádnou věcnou agendu. Nezajímal ho stav vzdělání, nezajímala ho přebujelá byrokracie, nezajímaly ho ani např. nízké mzdy. Místo toho v uplynulých pěti letech vyvolával ve společnosti zbytečné konflikty, relativizoval komunistickou minulost, nerespektoval demokratické ústavní zvyklosti a více než o politickou stabilitu usiloval o vlastní mocenské zájmy. V zahraniční politice znejisťoval naší euroatlantickou orientaci a vzhledem k tomu, jak byl v demokratických zemích opomíjen, nemohl pomáhat ani v prosazování našich zájmů a cílů v EU. To vše se snažil nahradit svým bonmoty, což ale u hlavy státu nestačí.
Dovedl bych si samozřejmě představit, že by jeho druhý mandát mohl být jiný. Mohl by svoji autoritu využít k prosazování věcí, z nichž mohou mít lidé skutečný užitek. Stačí jeden příklad: Miloš Zeman často mluví o potřebě investic. Proč na vládu ale více netlačí? Přál bych si, aby jeho druhé funkční období bylo lepší. Zatím to tak ale bohužel nevypadá.