já budu reagovat na písemnou interpelaci, resp. další otázky, které položil pan místopředseda Havlíček ve věci nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, ale samozřejmě se vyjádřím také k některým jeho výrokům, tvrzením, které tady zazněly. Samozřejmě také velmi věcně a určitě se na spoustě věcí shodneme a nikdo nemůže říct, že bychom se tady napadali a ta debata nepochybně bude v zájmu dobré budoucnosti České republiky, jak to tady opakovaně deklaroval Karel Havlíček.
Nicméně pan místopředseda Havlíček uváděl některá fakta, která je nepochybně, nejprve aby ta debata byla skutečně věcná, mohli jsme bavit fakticky a tak jak to tady bylo řečeno, tak ta fakta musíme uvést na pravou míru nebo musíme pracovat ještě s dalšími fakty, které zde nezazněly, jinak se nikam nedostaneme. Takže k té katastrofální situaci, ve které je české hospodářství a česká ekonomika, jak to tady vylíčil pan místopředseda Havlíček, je potřeba dodat toto. Pokud jde o inflaci meziroční, tak jsme teď momentálně v třetině nejlepších zemí, v Evropské unie jsme na devátém místě, a to určitě je informace, která měla zaznít, a ze které předpokládám, má i pan místopředseda Karel Havlíček radost, protože je to dobrá zpráva pro české občany, je to dobrá zpráva pro český byznys a je důležité číslo.
Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, to je faktor, který je z mnoha hledisek důležitý. Můžeme se bavit o tom, co ho způsobuje a jakými rozhodnutími dosahujeme toho, že se toto číslo tady drží a jaké to má důsledky. Znovu nás roste v lednu už podruhé důvěra spotřebitelů, což je faktor, který je z hlediska dalšího rozvoje důležitý. To je taky fakt, který je doložitelný a který také zapomněl Karel Havlíček v těch faktech, která zmiňoval, uvést. Máme zde také na rozdíl od jiných zemí Evropské unie i sousedních států pokles viditelný a doložitelný fakty a statistikou, odrážející se i ve statistice, a to je pokles cen některých věcí, např. cen potravin. A pak je tu věc, kterou určitě nemůžeme využít marketingově, protože pro většinu lidí je nesrozumitelná, ale Karel Havlíček tomu určitě rozumět bude, a to je, že už dvě reitingové agentury nám zvýšily hodnocení. Ale to není taková banalita. Protože to samozřejmě má vliv na chování firem, investorů a tak dále a tak dál. Můžeme nad tím mávat rukou a říkat, co to je. Ale tohle není zase něco, nad čím by ten, kdo tomu opravdu rozumí, úplně rukou mávnout mohl. Tak tolik k těm faktům.
Tady se vybírá, co se jenom hodí. Samozřejmě já nezpochybňuji, že tu problémy jsou, a máme je. Jsou to problémy dlouhodobé. A máme i problémy, které překračují hranice České republiky, a to je konkurenceschopnost, to je schopnost vlastně být atraktivní pro firmy a zahraniční investory, konkurenceschopnost vůči jiným regionům v globálním světě, a to je něco, co musíme řešit a kde musíme hledat prostě efektivnější cesty jak dosáhnout toho, aby Evropa byla pro investory, aby pro ně vytvářela dobré podmínky, což teď není.
Podívejme se na to, co je problémem například pro zahraniční investory nebo i pro české firmy, s kterými pravidelně jednám, co je za problémy v České republice. Jedním z těch problémů jsou nepochybně - a když s nimi mluvíte, pane místopředsedo, tak vám to určitě říkají taky - ceny energií ve srovnání s jinými regiony, s jinými částmi světa. Ptám se vás, co jste udělali pro to, abychom byli energeticky zabezpečení, abychom měli ty potřebné energetické zdroje?
My jsme udělali konkrétní kroky, rozvíjíme ty dva směry, které jsou dnes perspektivní pro Českou republiku - jádro, obnovitelné zdroje. Obnovitelné zdroje - 100 000 fotovoltaik na střechách. Splnili jsme náš programový cíl velmi konkrétně už v polovině funkčního období a pokračujeme dál. Jádro - vypsali jsme tendr na Dukovany. Kde máme energii z Temelína, kterou jsme už mohli mít? Proč jsme tendr neměli vypsaný dřív? Já tady chci být naprosto nekonfrontační, tak ty otázky ani nekladu. Ale my jsme vypsali tendr na Dukovany, rozšířili jsme ho, děláme ty kroky, které už mají konkrétní výsledky a povedou k tomu, že se konečně něco postaví.
Jaká byla vaše energetická koncepce? Sázka na uhlí? Tak se zeptejte těch lidí, kteří provozují uhelné elektrárny, kteří mají dneska doly, jak perspektivní oni sami tento byznys vidí. Takže kde byla ta energetická koncepce, kde byly ty kroky, kromě spousty řečí? Kde byly ty kroky, o které bychom se dnes mohli opřít a které, jak víte, vždycky když něco děláte v oblasti energetiky, tak to vyžaduje nějaký čas a trvá to dlouho? Kdybychom mohli na něco navázat, co jste udělali, bylo by to určitě lepší pro český byznys a pro všechny. Ale taková situace bohužel není.
Dopravní infrastruktura - další důležitý faktor pro podnikatele a podnikání. Ano, spousta řečí o tom, co se udělá, ale neudělalo se nic. Staví se teď. Martin Kupka rozhýbal spoustu zaseknutých dopravních staveb a investujeme rekordně právě do dopravy, která je důležitá a tuto věc jsme významným způsobem rozhýbali.
Další problém, na který poukazují podnikatelé a zahraniční investoři - a ten je vážný - je otázka pracovní síly. To se snad shodneme, že to je problém českého podnikání a je to problém i pro zahraniční investory. Tady zase naše vláda dělá konkrétní kroky, otvíráme náš pracovní trh zaměstnancům z bezpečných zemí, zvyšujeme to množství lidí, kteří tady mohou pracovat pro konkrétní firmy, a tím vlastně reagujeme na to, co naše firmy skutečně potřebují.
Vy mně podsouváte, že představa vlády je, že ona sama bude dělat restart Česka a vy že říkáte, že ten restart Česka mají dělat soukromé firmy a podnikatelé. Tak já nevím, kde jste tu úvahu, že já nebo vláda uvažuje tak, že to všechno bude dělat sama, vzal. To tak není. Na druhé straně je opravdu naivní představa, že stát v této věci nemá dělat nic. Stát má samozřejmě vytvářet podmínky a musí vytvářet podmínky pro to, aby se soukromý sektor mohl rozvíjet. Patřím k těm, kteří věří v trh a věří v kapitalismus a jsem přesvědčen, že vytvářet podmínky pro soukromý sektor, pro podnikatele, pro lidi, kteří jsou připraveni investovat, riskovat, nést odpovědnost za svá rozhodnutí, že to je správné. Tak pokud se k tomu hlásíte, tak to je výborné a tam určitě můžeme toho mnoho dosáhnout.
Současně ale nemám představu, kterou bych označil za anarchokapitalistickou, že se stát nemusí angažovat a nemusí být aktivní v budování některých infrastrukturních projektů. Pokud si to někdo myslí - anarchokapitalismus je nějaká legitimní představa, byť se historicky ukázala, že úplně nefunguje a ty historické příklady, jako středověký Island, nebo co se uvádí v literatuře, Spojené státy v době divokého západu, tak to samozřejmě nějakým způsobem fungovalo, ale asi to nikdo dnes nemůže opakovat, i kdyby chtěl, protože to prostě nejde. Takže toto je opravdu naivní.
Stát se musí starat o klíčovou infrastrukturu. To je přece úplně jasné a snad si to tady ani nemusíme vykládat. Jestliže chceme postavit jadernou elektrárnu, tak tam musí být role státu. Nebo ne? Dá se to udělat jinak? Bavme se o tom, ale pravděpodobně se to jinak udělat nedá. Jestliže se bavíme o dopravní infrastruktuře, tak je nějaký stát, který se o to nestará a nerozvíjí to? No, já nevím. Ano, jistě, snažme se do toho zapojit soukromý sektor, děláme to, otevíráme víc a víc možností pro PPP projekty a další formy, které jsou vyzkoušené. Ale dát od toho ruce pryč a říct, tak ať to udělají soukromníci, tak to je prostě absurdní anarchokapitalistická představa, která prostě nemůže fungovat.
Děláme konkrétní kroky. Vládní výbor pro strategické investice, ve kterém jsou zapojeny jak kraje, obce, tak hlavně podnikatelé... To není žádné povídání si o tom, co by se mělo dělat, to není žádný telefonní seznam všech investic, co kdekoho napadly a 30 stadionů pro Martinu Sáblíkovou v každé obci, jak jsme to tady viděli předtím, ale to je velmi konkrétní cesta k tomu, jak zrealizovat strategické investice.
Jedním z prvních témat toho vládního výboru pro strategické investice bylo téma financování. Tady vám dávám zapravdu v jedné věci, pane místopředsedo, že to je velká otázka, velká výzva pro celý stát, že ty náklady na strategické investice, ale ne ty, které si vysníme, ale ty, které potřebujeme - já dokonce věřím, že bychom se na potřebě některých, jak vy jste to říkal, konkrétních strategických investicích shodli - tak pro ně najít financování není jednoduché. Ale právě proto to děláme, proto hledáme tu kombinaci, jak ty finance rozložit v čase, jak využít evropské prostředky, jak najít nové finanční nástroje.
Toto všechno vede a povede k tomu, že budeme schopni o těch strategických investicích nejenom mluvit, ale konečně je i realizovat. Vytváříme si pro to i legislativní podmínky, vznikl zákon o strategických investicích, který usnadňuje realizaci. Dokonce nejen že usnadňuje realizaci, ale odstranil překážky, které by byly takové, že bychom nebyli schopni některé typy strategických investic vůbec postavit.
Tak tolik jenom pár poznámek k tomu, čím jste začal vy a jak jste ten obraz vylíčil. Myslím, že zdaleka ani ta současná situace ani ta perspektiva nejsou tak černé, nestrašte tady lidi. Ekonomika se po těch krizích postupně zvedá a projevuje se to i v tom očekávání, v chování spotřebitelů, v těch číslech, ale projevuje se to i tím, doufám, že se to časem projeví i v pozitivnějším vnímání investorů a podnikatelů, což potřebuje nejenom Česká republika, ale potřebuje to celá Evropa.
Snad bych opravil ještě jeden údaj, který nebyl úplně pravdivý - a zase je to možné ověřit z veřejných zdrojů - firma PETROF neodchází do Indonésie, zůstává - prosím vás, neděste se - zůstává tato tradiční firma, která nám dělá velkou radost, v České republice. V Hradci bude nadále vyrábět klavíry, špičkové nástroje. Nikam se to neposouvá, a to je dobře a máme z toho radost.
Ale z čeho máme taky radost, je, že tato firma expanduje do světa, že je stále úspěšnější a že zrovna třeba v Indonésii, kde jsme byli společně s podnikatelskou delegací, je možné, že do Indonésie může tato firma expandovat, že se tam pro to vytvořily podmínky a že část produkce bude dělat právě tam. A já si myslím, že to je to, co přece taky chceme, aby firmy úspěšné zůstávaly tady, aby tady dělaly špičkové produkty a ty levnější verze třeba vyráběly v jiných zemích, kde úspěšně expandují a šíří skvělé české jméno.
Tolik jenom na upřesnění několika faktů a jsem rád, že jste říkal na začátku, že se v řadě věcí určitě shodneme. Já si myslím, že i tady z toho mého vystoupení by to mohlo vyplývat, ale můžeme se shodnout jenom na základě toho, když nepracujeme s nějakými ideovými představami a s tím, že za této vlády je všechno špatně a za naší bylo všechno dobře, ale když se bavíme o faktech a skutečnostech tak, jak to tady dělám já.
No a teď zpátky k vaší písemné interpelaci - nebo vy jste říkal, že to všechno souvisí. Ono to určitě všechno souvisí. I investice do obrany jsou strategické investice, které mají velkou přidanou hodnotu nejenom z hlediska bezpečnosti a obrany České republiky, ale také z hlediska podpory českého průmyslu, a my u všech těch investic dbáme na to, aby tento požadavek nebo tato myšlenka tam byla v konkrétní podobě obsažena, a proto taky ve všech smlouvách, které uzavíráme, jsou podmínky pro zapojení českého průmyslu.
Vy jste to tady možná zmínil už, že ta vaše interpelace byla předložena nebo podána před podpisem smluv k pořízení bojových vozidel - k tomu došlo 24. května loňského roku. Já jsem na tuto interpelaci odpověděl 14. června tohoto roku, tedy už jsem tam mohl zohlednit některé věci, které třeba toho 18. května, když pan místopředseda kladl ty otázky nebo tu interpelaci, tak ještě nebyly známy, protože to bylo právě před podpisem té smlouvy.
Já jsem v té odpovědi mimo jiné uvedl, že - a to jste tu korektně zmínil - že výrobce vozidel, společnost BAE Systems Hägglunds, už podepsal smlouvu s pěti hlavními dodavateli, českými dodavateli. Byly s nimi podepsány smlouvy - státní podnik VOP CZ, společnost VR Group coby dceřiná společnost státního podniku LOM, Excalibur Army, Meopta, Ray Service - a že s ostatními podniky plánuje BAE uzavřít smlouvy co nejdříve. V případě, že by garantovaný podíl českého průmyslu na té veřejné zakázce nebyl splněn, tak jsou ve smlouvě zakotveny příslušné sankce - a ty sankce jsou zakotveny ve formě smluvních pokut.
Ministerstvo obrany také zahájilo práce na veřejné zakázce na poskytování servisních služeb a počítá s uzavřením servisní smlouvy nejpozději do doby dodání prvního vozidla, tedy nejpozději do roku 2026.
V současnosti lze tedy uvést následující aktuální údaje. Jsou už uzavřeny ty smlouvy, jak jsme tady mluvili, s pěti strategickými partnery - Excalibur Army, VOP CZ, Meopta, VR Group, Ray Service. Pak jste se ptal, jestli máme nějaké další firmy. Ano, společnost BAE má již uzavřené smlouvy s dalšími českými průmyslovými partnery, určitě o tom bude podrobněji mluvit paní ministryně Černochová. Je to například firma Pramacom - komunikační systém, společnost URC - výroba rušiček, společnost Laser Centrum, společnost Agados, ACE-TECH - mechanické díly, to jsou příklady tedy firem, to jsou konkrétní firmy, s kterými už jsou uzavřeny smlouvy, a to je odpověď na jednu z vašich otázek.
Dále probíhá uzavírání smluv s dalšími dodavateli, toto není všechno, ale z pochopitelných důvodů o uzavření těchto smluv bude paní ministryně informovat až po jejich podpisu.
BAE - a na to dbáme a děkuji paní ministryni Černochové, že se osobně zasazuje o to, aby tam český průmysl, český zbrojní průmysl byl zastoupen a aby byly dodrženy všechna vyjednaná pravidla - tak BAE dohodnutý smluvní plán splnit závazek minimálně 40 % zapojení průmyslového obsahu, českého průmyslového obsahu dodrží. A v této fázi, kdy ještě dokončuje BAE tedy to podepisování smluv s dalšími subjekty, nelze dělat nějaké závěry, že tato podmínka není splněna, tak průmyslová spolupráce nebude naplněna, to by bylo opravdu chybné.
Smlouvy, jak jsem říkal, jsou postupně uzavírány, ukázal jsem vám tady nebo zmínil jsem vám tady i některé příklady konkrétních firem, kde už ten smluvní závazek je a pokračuje se ve vyjednávání, všechno to směřuje k začátku výroby vozidel. Nenechme si namluvit a bylo by to nesmyslné a odporuje to i tomu, co se prostě v praxi děje, že když něco není teď nasmlouváno, tak už to nasmlouváno nebude - no, samozřejmě bude, ten čas tu ještě je. BAE, Švédské království, Česká republika podepsali smlouvu, která jasně definuje závazek zapojit se do průmyslové spolupráce v kvalitě, v čase, v množství a v případě, že tento závazek nebude dodržen, tak budou následovat smlouvou stanovené sankce.
Celkově lze říct, že do té zakázky bude zapojeno přibližně třicet českých společností, většina těch vozidel bude vyrobena v České republice, a to jsou, myslím, jasné důkazy toho, že smlouva je podepsána dobře a že Ministerstvo obrany v čele s paní ministryní Černochovou dělá vše, co má - nejenom pro ochranu České republiky, pro obranu České republiky, pro zvýšení naší bezpečnosti, ale také pro to, aby při investicích do obrany, do vojenské techniky byly zohledňovány zájmy českých firem, českých podnikatelů a českých občanů. A myslím, že i z toho, co jsem vám tady konkrétně řekl, firmy, které jsem vám konkrétně jmenoval, čísla, která jsem vám tady dal, je to naprosto jasné.
