To je skutečně důležité téma, dokonce si myslím, když jsem vás poslouchal, že bychom se v řadě věcí shodli. Asi ne v těch východiscích a v té základní interpretaci, ale možná bychom se shodli v tom nebo asi bychom se shodli v tom, že je skutečně potřeba upravit společnou zemědělskou politiku a že je potřeba revidovat cíle Green Dealu, ne tak, jak jsou dneska pro zemědělskou politiku formulovány nebo jak jsou uplatňovány, protože skutečně to vytváří pro zemědělce problematickou situaci. K tomu se ještě dostanu.
Já bych chtěl jenom na začátku říct, že určitě naše úprava společné zemědělské politiky nebyla motivována nějakým antibabišismem. To já spíš, když poslouchám vašeho pana předsedu, tak mám pocit, že on trpí nějakým antifialismem, ale my jsme naopak chtěli srovnat podmínky v českém zemědělství, protože tady byli znevýhodňováni dlouhodobě malí farmáři, rodinné farmy, a my jsme chtěli i z důvodu, aby se nevylidňoval venkov, abychom prostě měli kvalitní potraviny a ze všech dalších hledisek, která jsou společensky důležitá, vytvořit takové podmínky na to, aby se v nich mohli prosazovat všichni, jak velké podniky, tak středně velké podniky, které tvoří největší podíl na tom našem zemědělství, a pak samozřejmě také malé rodinné firmy.
Je pravda, že se ukázalo, že tato společná zemědělská politika, jak jsme ji nastavili v České republice, vyžaduje určitou změnu bez ohledu na to, co se děje v Evropě, protože není úplně výhodná v tuto chvíli právě pro ty středně velké podniky. A takovou změnu jsme připraveni udělat ne na úkor těch malých, ale ty podmínky narovnávat.
Pokud jde o ten Green Deal a evropské protesty, pro které, nebo pro ten důvod já mám porozumění a jsem přesvědčen - a také v tomto směru vystupuji na evropské politické rovině - že je potřeba upravit společnou zemědělskou politiku. Je nicméně paradox, že to, na co si dnes stěžujete a stěžují si i zemědělci, tedy Green Deal odsouhlasil největší tuzemský zemědělec, tedy Andrej Babiš. A je také paradox, že frakce Renew Europe, jejíž součástí jsou europoslanci za hnutí ANO, byla společně se zelenou a socialistickou frakcí hlavním iniciátorem řady opatření, která dnes zemědělce poškozují.
Naopak frakce ECR evropských konzervativců a reformistů, jejímž členem je Občanská demokratická strana, tyto návrhy dlouhodobě odmítala a navrhovala jejich zmírňování. A to je doložitelné, každý si to může ověřit podle toho, jak kdo vystupoval, jak kdo jednal v Evropském parlamentu. To mi připadá důležité. Takže to není žádná změna našeho postoje. Naopak, my chceme povinnosti zemědělců omezit a vrátit regulaci do přijatelných mezí dlouhodobě.
Jsou zde už nějaké pozitivní momenty, které reagují nejenom na protesty zemědělců, ale skutečně na tu neudržitelnou situaci. Iniciátorem toho byla i naše vláda, na základě našich iniciativ se Evropská komise rozhodla stáhnout z projednávání třeba návrh nařízení o používání pesticidů a některé další věci. Těch kroků ale není dost, je v nich potřeba pokračovat. My jsme sami přijali 21. února tři novely nařízení vlády, které se týkají zemědělství, zjednodušují zemědělcům práci, zlepšují podmínky na polích a péči o zvířata. Je to nařízení o ekologickém zemědělství, nařízení o ustanovení podmínek k provádění opatření ke zvýšení obranyschopnosti v chovu prasat vakcinací a další a další věci budeme dělat, které zjednodušují život zemědělců.
Nestíhám odpovídat na tu poslední otázku, ale opravdu součástí problému je to, že na jedné straně my v Evropě zemědělce regulujeme, byrokraticky je spoutáváme, na druhé straně dovolíme, aby se sem dovážely výrobky (Předsedající: Čas!) z regionů, které tuto regulaci nemají.
---
To já, pane poslanče, také nechci. A skutečně se lze i podívat zpátky, kdo přijímal ta rozhodnutí, z kterých potom vyplývají tady ty dopady. Ale teď tím nechci ztrácet čas. Já jsem přesvědčen, že v mnoha směrech musíme udělat revizi Green Dealu a musíme jinak přemýšlet o evropském hospodaření obecně, abychom byli konkurenceschopní s jinými producenty, s jinými regiony. A to teď v mnoha směrech dostatečně neděláme. Já tuto pozici zastávám. Jsem rád, že se mi dostává větší a větší podpory, možná i pod tlakem těch krizí, kterými jsme v poslední době všichni v Evropě prošli.
Já se ještě vrátím k tomu zemědělství. My prostě na jedné straně nutíme zemědělce ke spoustě opatření, která mají naplňovat klimatické cíle, mají vést k šetrnému hospodaření v rámci krajiny, ta regulace je prostě veliká, mimořádně veliká. Celé to zemědělství je navíc, aby plnilo ty cíle, tak je bohatě dotováno a stejně vlastně to nestačí, protože pokud sem pustíme bez nějakých limitů výrobky z regionů, kde takováto míra zatížení vlastně při té produkci není, tak dlouhodobě to nemůže dopadnout jinak, než že naši zemědělci by byli nekonkurenceschopní. A to nesmíme připustit.
Je tu příklad dopadu volného obchodu s Ukrajinou. Jsou tu ale pro jiné regiony jiné věci. Vy jste správně zmínil mercosurté státy, státy Jižní Ameriky, což třeba pro západní část Evropy a jejich zemědělce představuje obrovský problém. Musíme tady být vyváženější. Já vůbec nejsem proti dohodám o volném obchodu a těmto věcem... (Předsedající: Čas.) ...ale nemůžeme si přeregulovat souběžně náš trh.
