S britským ministrem obrany Liamem Foxem Alexandr Vondra hovořil o vrtulníkové iniciativě „HIP Helicopter Task Force“, kterou Česká republika vede od roku 2008. Iniciativa má Alianci pomoci vyřešit problém s nedostatkem transportních vrtulníků, který mimo jiné vyplývá z toho, že vrtulníky, které v současné době řada zemí používá, nejsou technicky přizpůsobeny podmínkám dnešních operací, nebo se blíží k hranici své životnosti. Pořízení nových strojů je přitom časově i finančně velice náročnou záležitostí.
Tato iniciativa má v současné době jedenáct členů. Vedle zemí skupiny V4 sdružuje i významné státy s velkými obrannými rozpočty, včetně USA, Velké Británie, Španělska, Turecka či Norska.
Současně s vrtulníkovou iniciativou vznikl i mezinárodní fond, který spravuje právě Velká Británie. Jeho prostřednictvím jednotlivé země finančně podporují projekty zaměřené na zvýšení počtu vrtulníků nasaditelných v operacích. Prostředky z tohoto fondu pomohly České republice financovat například i část speciálního vybavení modernizovaných vrtulníků Mi-171Š, které na základně Šarana na jihovýchodě Afghánistánu slouží jako česká vrtulníková jednotka pro potřeby aliančních sil v misi ISAF. Vrtulníky se současně podílejí na zajišťování bezpečnosti a přepravních úkolů pro český provinční rekonstrukční tým v provincii Lógar.
Alexandr Vondra a Liam Fox také hovořili o britském vojenském poradním a výcvikovém týmu (BMATT). Ten působí v České republice už od roku 2000. Jeho kurzy prošlo v letech 2005 až 2009 téměř pět set vojáků jak z aliančních zemí, tak i ze států mimo NATO, a to především z programu Partnerství pro mír.
Poté ministr Vondra vystoupil na mezinárodním sympóziu „Vazby, které zavazují“. Tématem konference bylo 70. výročí ustavení exilových vlád středoevropských zemí ve Velké Británii a účast Středoevropanů v bitvě o Británii.
„Poválečná historie nás naučila, že Střední a Východní Evropa byla bez adekvátních bezpečnostních záruk příliš zranitelná a slabá na to, aby vzdorovala totalitním režimům. Proto její političtí představitelé v devadesátých letech minulého století tolik usilovali o členství v NATO a EU – aby zabránili opakování chyb z minulosti,“ řekl Alexandr Vondra a pokračoval: „Také díky mnoha stejně smýšlejícím přátelům v Evropě a Spojených státech, včetně Madeleine Albrightové, která je tu dnes s námi, se dnes Střední a Východní Evropa může cítit tak bezpečná, jako nikdy předtím.“
Podle jeho slov je poučením pro dnešek to, že politika založená na nereálných základech nemívá dlouhého trvání, a navíc s sebou přináší nebezpečné důsledky. „Dohody s nepřáteli se nakonec vždy obrátí proti vám. To byl případ Mnichova 1938 a také Československo-sovětské smlouvy z 12. prosince 1943. Je na nás, Středoevropanech, abychom našim spojencům tyto chyby připomínali.“
„Zatřetí, partnerství a vazby, které zavazují, nemohou být brány jako samozřejmost. Je to jako dlouholeté manželství, o které se musí pečovat. (…) Bez ohledu na minulé či současné neshody, si Evropa a Spojené státy americké musejí uvědomit, že spolu sdílejí základní demokratické hodnoty a historii tak, jako s nikým jiným na světě. Myslím, že musíme všichni ocenit roli, kterou Velká Británie sehrála při ochraně demokracie. Mnohokrát, nejen během druhé světové války, ale napříč celým 20. stoletím, přivedla partnery zpět k jednacímu stolu, kdykoliv to bylo potřeba,“ zakončil Alexandr Vondra.
