08.12.2010 14:05:30
I když ČR není členem eurozóny, její stabilita je pro nás důležitá
Řeč na 2. schůzi Senátu PČR 8. 12. 2010.
Rovněž posunutí termínu jednání Rady pro všeobecné záležitosti onoho GAERCu, která projedná návrh závěrů Evropské rady z 13. na 14. prosince, zužuje časový prostor na přípravu mandátu na Evropskou radu.
A nyní k samotnému aktuálnímu tématu. Návrh závěrů Evropské rady jsme obdrželi 7. 12. večer. Příprava závěrů je zatím stále v počáteční fázi a vyvrcholí až během příštího týdne. Na úrovni Evropské unie je návrh poprvé projednáván dnes na COREPERu. Následně bude návrh rozeslán v nové verzi a pak bude projednán 14. 12. na Radě pro všeobecné záležitosti.
Program tak, jak je stanoven, nepřináší žádná zásadní překvapení. Návrh obsahuje dvě hlavní témata, pokud jde o závěry. Za prvé hospodářskou politiku, za druhé vnější vztahy.
Nejprve to důležitější, k hospodářské politice. Hlavním a pravděpodobně i nejsledovanějším úkolem prosincové rady bude rozhodnout o základních obrysech evropského mechanismu stability, ESM, Europaens Stability Mechanism. Jeho obrysy se objevily v prohlášení euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny z 28. listopadu. Rovněž byly naznačeny delegacím členských států na bilaterálních konzultacích jak s komisí, tak s kabinetem předsedy Evropské rady Van Rompuyem.
Mechanismus by měl být mj. založen na existujícím evropském nástroji pro finanční stabilitu na ochranném valu, který byl schválen v květnu letošního roku. Měl by se týkat tedy pouze států eurozóny, to je důležité. A v jednotlivých případech do něj zřejmě bude zapojen i soukromý sektor.
Prohlášení euroskupiny bylo představeno komisařem Rehnem a předseda Van Rompuy se nechal slyšet, že jeho hlavní obrysy budou následně zohledněny v návrhu na změnu smlouvy, kterou předloží prosincové Evropské radě. Žádné další informace o podobě mechanismu tedy již pravděpodobně zveřejňovány předem nebudou.
Změna smlouvy by měla umožnit zakotvení stálého mechanismu stability a měla by proběhnout zjednodušeným způsobem pro změny smluv, tedy na základě té tolik diskutované pararely v minulosti, co jsme tu vedli debaty.
Česká republika považuje toto jednání a toto téma za velmi zásadní. I když se má v prvé řadě týkat členů eurozóny. Pravidelně se jím zabývá vláda, ministerstvo financí, kde mu připravilo rámcovou pozici České republiky, kterou jsme na úrovní vládního výboru schvalovali včera večer.
I když Česká republika není členem eurozóny, její stabilita je pro nás navýsost důležitá, a je proto i v našem zájmu, umožnit jejím členům, tedy členům eurozóny si takový stálý mechanismus stability vytvořit.
V našem zájmu i vzhledem k číslům o zahraničním obchodu, číslům o vývoji ekonomiky, je nepochybně, aby eurozóna byla stabilní. Tomu musí odpovídat podoba stabilizačního mechanismu, který by neměl garantovat morální hazard, ať už ze strany investorů, anebo jednotlivých států. S ohledem na to, že Česká republika je dlouhodobě ve skupině rozpočtově odpovědných států, neměla by podporovat mechanismus, který by v budoucnosti vedl k transferové nebo fiskální unii, protože taková situace by samozřejmě měla za následek, že ti, kdo jsou fiskálně odpovědní, budou více doplácet na ty, kteří odpovědní nejsou.
Proto je v našem zájmu vytvoření systému řízeného bankrotu a restrukturalizaci dluhu včetně zahrnutí soukromého sektoru.
Česká republika by měla jednoznačně podpořit návrhy na konkrétnější znění nových ustanovení smlouvy, a to tak, aby znemožňovala experimenty, jako je např. vydávání eurobondů či nakupování státních dluhů ze strany Evropské unie. Proto můžeme podpořit zakotvení následujících kritérií, poskytování pomoci ze záchranného systému. Bude ohrožena eurozóna jako celek, půjde o možný poslední prostředek a bude zahrnut soukromý sektor, a také, a to chci podtrhnout, pro nás důležité Mezinárodní měnový fond.
Stejně tak Česká republika může podpořit mezivládní systém spolupráce s nižší mírou zapojení unijních institucí, které spíše preferují systém uvedených experimentů a tendují k vytváření transferové a fiskální unie.
Druhým tématem v oblasti hospodářské politiky je zpráva o zohlednění systémových penzijních reforem při naplňování Paktu stability a růstu, kterou by měla předložit členům Evropské rady Rada ECOFINu.
Obecně panuje shoda na tom, že v hodnocení provádění paktu budou zohledněny náklady na penzijní reformu. Není ovšem shoda na tom, jak dlouho a do jaké míry by měly být tyto náklady zohledňovány. Polsko podporované Maďarskem trvá na trvalém zohledňování nákladů penzijní reformy, a to v plné výši, s čímž ostatní státy nesouhlasí. Proto zatím nebyla nalezena shoda na textu zprávy. Je však avizována potřeba najít řešení na posledním ECOFINu tak, aby se toto řešení nepřenášelo na Evropskou radu. Nakonec se tam ale stejně asi přenese.
Česká republika stávající zohlednění nákladů penzijních reforem, jak bylo zapracováno zohlednění nákladů; my to zohledníme, tak jak bylo zapracováno do návrhu příslušné legislativy.
Domníváme se však, že by bylo vhodné, prodloužit navrhovanou dobu započítávání nad pětileté období, protože penzijní reforma vyvolává daleko déle trvající náklady.
Podle závěru říjnové Evropské rady by se prosincová diskuse mohla zaměřit také na to, jak může rozpočet EU reflektovat fiskální konsolidaci prováděnou členskými státy.
Nyní pár slov k vnějším vztahům, tedy druhému tématu Rady. V této oblasti půjde na Evropské radě o zhodnocení vztahů unie se strategickými partnery, tedy úkol, který mimořádná Evropská rada ze září 2010 zadala vysoké představitelce Ashtonové. Závěry říjnové Evropské rady zdůraznily nutnost, aby Evropská unie vystupovala navenek, a obzvláště ve vztazích s klíčovými aktéry, více strategicky. Unie by si měla předem stanovit strategické směry pro klíčové události, jako jsou třeba summity.
Rada se rozhodla, že bude v budoucnosti pravidelně projednávat nadcházející klíčové události v oblasti vnějších vztahů s cílem dopředu pro tyto stanovit obecné směry a klíčová poselství.
Česká republika obecně vítá debatu o strategických partnerstvích unie i zapojení Rady do procesu formulace obecných směrů pro plánované summity a další významná setkání.
Je pro nás důležité, aby vztahy unie se strategickými partnery byly komplexní a měly také normativní nebo hodnotovou dimenzi. Vztah s nimi by neměl být založen jen na ekonomické spolupráci a obchodu.
Unie by se mezi svými strategickými partnery měla naučit rozlišovat, některé země, s nimiž máme takové partnerství, sdílejí naše hodnoty a úzce s námi mezinárodně spolupracují na řešení různých globálních problémů. S jinými nás takové hodnoty až tak nespojují a praktická spolupráce je zaměřena především na obchod.
Nový formát společné zahraniční a bezpečnostní politiky není sám o sobě zárukou nové a efektivnější evropské zahraniční politiky či lepšího prosazování evropských zájmů na mezinárodní scéně. Unie by proto neměla mít přehnaná očekávání, její strategičtější angažmá na mezinárodní scéně je třeba budovat dlouhodobě. Klíčové je ustanovení evropské služby vnější činnosti a její efektivní nastavení spolupráce s jednotlivými členskými státy. Jak jistě sledujete, jde to těžce, zejména proto, že není ještě schválen unijní rozpočet.
Vážený pane předsedo, senátorky a senátoři, děkuji vám za pozornost a jsem samozřejmě připraven zodpovědět vaše dotazy.
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
