V průběhu summitu, mnohými označovaného za přelomový, byla přijata řada důležitých rozhodnutí. Došlo ke schválení nové Strategické koncepce NATO, která reflektuje vývoj bezpečnostní situace ve světě a hrozby spojené se šířením terorismu, zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, nebo kybernetických útoků.

Zásadní rozhodnutí padlo v oblasti protiraketové obrany, která se stává jednou z priorit Aliance. Připravovaný protiraketový deštník by měl do roku 2018 pokrývat celé alianční území. „Summit potvrdil, že existují reálná vojenská rizika šíření zbraní hromadného ničení a raketových technologií, na což je třeba reagovat,“ uvedl k tomu Petr Nečas.

Za účasti afghánského prezidenta Hamída Karzáího proběhlo jednání politických představitelů zemí zapojených do operace ISAF v Afghánistánu. Schválená deklarace k Afghánistánu předpokládá postupné předávání odpovědnosti za bezpečnostní situaci místní vládě do roku 2014. „Kromě rekonstrukce země se nyní úsilí NATO zaměřuje zejména na výcvik a přípravu afghánských bezpečnostních sil. Rok 2014 je termín ambiciózní, ale doufám, že i reálný,“ prohlásil Alexandr Vondra.

V závěru summitu se za účasti ruského prezidenta Dmitrije Medveděva uskutečnilo zasedání Rady NATO-Rusko, které se týkalo dalšího prohloubení spolupráce mezi Aliancí a Ruskem, zejména v oblasti protiraketové obrany.

Armádní generál Vlastimil Picek tlumočil na setkání s novináři poděkování a chválu, kterou během jednání slyšel ze strany koaličních partnerů na české vojáky.

„Česká delegace je se závěry summitu spokojena, jsou v souladu s našimi představami,“ shrnul výsledky dvoudenního jednání Václav Klaus.