Návrh zákona přišel do Senátu a projednávají ho výbory. „Zákon o veřejném zdraví ve znění, které odhlasovali poslanci, citelně zvýší hluk dopadající na všechny občany. Je nepřípustné na majitele nemovitostí přenášet zodpovědnost chránit se před hlukem, který způsobuje někdo jiný. Proto budeme skrze zelené senátory prosazovat změnu této novely,“ uvádí Jana Drápalová, předsedkyně SZ.
„Za zvuk, který není hlukem, se má nově považovat zvuk z produkce hudby ve venkovním prostoru. Pro zvuk nejsou stanoveny žádné limity, nebude podléhat státnímu dozoru,“ uvedla senátorka za zelené Jitka Seitlová.
HROZÍ, ŽE OCHRANA PŘED HLUKEM BUDE OMEZENA A ČÁST OCHRANNÝCH OPATŘENÍ PŘENESENA Z PŮVODCE NA POSTIŽENÉHO.
Ještě slabší ochrana před hlukem než dříve? Ze změn obsažených v návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví to tak vypadá. Zákon projednají senátoři na příštím plénu ve středu 17. června. Zpravodajkou zákona, která analyzovala část týkající se protihlukové ochrany, je senátorka Jitka Seitlová. Ta také upozorňuje na navrhované zásadní změny v neprospěch osob hlukem postižených:
Za zvuk, který není hlukem se má nově považovat „zvuk z produkce hudby ve venkovním prostoru“. Pro zvuk nejsou stanoveny žádné limity, nebude podléhat státnímu dozoru. Podle znění návrhu novely – Jedná se o každou takovou produkci, jakkoliv dlouho trvající.
Návrhem je zbytečně prolamován zásadní princip možnosti vstupu do soukromého obydlí za obecně platných podmínek nezbytné ochrany života, zdraví a majetku ( ĆL. 12 Listiny základních práv a svobod). Podle orientačního měření o překročení limitů hluku bude mít úředník a poučený odborník právo okamžitého vstupu do soukromého obydlí za účelem zjištění zdroje hluku pod pokutou do výše 500 tisíc korun. Návrh je odůvodněn zajištěním důkazů pro vedení přestupkového řízení, tedy protizákonného jednání obecně nižší míry závažnosti. Okamžité překročení limitů hluku ještě neznamená ohrožení zdraví a u hluku ze soukromého obydlí se v drtivé většině případů jedná o krátkodobou nebo jednorázovou situaci. Dlouhodobost takového zatížení není okamžitým vstupem prokazatelná. Využití soukromého obydlí k nelegálnímu podnikání je řešeno živnostenským nebo stavebním
Při překročení hlukových limitů z provozu letiště a kapacitou nad 50 000 přistání nebo startů je povinností provozovatele letiště podat návrh na zřízení ochranného pásma a to bude vyhlášeno opatřením obecné povahy, kde jediným účastníkem řízení je pouze žadatel. Přitom opatření znamená legalizaci zvýšené hlukové zátěže a zpravidla se dotýká povinností a právem chráněných zájmů velkého počtu osob v tomto pásmu. (Např. snížení hodnoty majetku, zdravotní postižení, zboření budov) Prostě Vám to vyhlásí a je to.
Splnění limitů ve venkovním plášti budov se považuje za splnění limitů ve vnitřním chráněném prostoru. Vychází se přitom z toho, že stavba musí zajistit dostatečnou ochranu před hlukem podle platných stavebních předpisů. Odpovědnost za dodržení hlukových limitů se tím přenáší na vlastníka objektu. Uživatel bytu si bude muset měření ve vnitřním prostoru hradit sám. Pokud budou limity překročeny, zaplatí opatření vlastník objektu. To se může týkat zejména starších staveb, kdy „prozvučnost“ nebyla dostatečně chráněna. Tyto domy zde přitom byly dříve než narůstající hluková zátěž?
Pokud jste si koupili stavení pozemek a chcete stavět nebo budete chtít stávající stavbu nahradit novou a jste v „okolí“ záměrů v územně plánovací dokumentaci, u nichž lze důvodně předpokládat zatížení hlukem, budete mít podle návrhu novely nové povinnosti navíc. Zaplatit a úřadu předložit měření hluku (cca 5-10 tisíc Kč) a provést protihluková opaření (v rozsahu podle názoru úřadu). Jinak vám stavbu nepovolí.
Stanovení povinností zajištění hlukové ochrany je přeneseno z původce hlukové kontaminace na osobu, jejíž objekty jsou nebo mohou být zatíženy nadměrným hlukem. „To zcela popírá základní princip odpovědnosti nositele zatížení hlukem a rovné ochrany práv a majetku. Dopady záměru provozovatele hluku má povinnost za nemalých finančních nákladů nést na bedrech zcela jiná osoba,“ řekla senátorka Jitka Seitlová.
„Hluk patří mezi obtěžující nebo zdraví ohrožující kontaminanty prostředí a bývá jednou z nejčastějších stížností osob institucím veřejné správy. Může být příčinou zdravotních obtíží a podle posledních studií Světové zdravotnické organizace umírá v EU na nemoci jím způsobené několik tisíc osob ročně.
Celková struktura návrhu novely a samotného zákona je vůči uživateli práva značně nepřehledná, ustanovení týkající se ochrany před hlukem se ztrácejí v úpravách mnoha dalších s hlukem nesouvisejících opatření zákona,“ dodala Jitka Seitlová.
