Vodíkové Toyoty Mirai, které si ministerstva pronajala, nejenom vyjdou na více peněz (spotřeba i pronájem), než třeba elektrická Škoda Enyaq. Hlavně s nimi naši ministři dnes moc daleko nedojedou. U nás se totiž nacházejí zatím pouze dvě veřejné vodíkové dobíječky, které jsou od sebe 400 kilometrů (po dálnici Praha a Vítkovice), což je v případě těchto aut na hranici dojezdu.

Např. cesta do Brna (a zpět) tak spíše nepřipadá v úvahu, pokud tedy ministři (nebo spíš jejich řidiči) nevyhledávají adrenalin. Přestože další dobíječky nejspíš přibudou, asi obvyklou českou rychlostí, využitelnost těchto aut v dalších dvanácti měsících, na které si je Ministerstva pronajala, to zásadně nezmění.

Vodíkové Miraie (což je obdivuhodný kus technologie a krásné auto) tak budou našim ministrům sloužit zjevně na cesty „kolem komína“. Co jejich pořízením ministerstva vlastně chtěla sdělit, a jestli to někomu přijde jako efektivně vynaložené peníze, nechám na vašem uvážení.

Více se tomu věnuji na mém blogu (ZDE), kde najdete i propočty rozdílů nákladů, spojených s provozem vodíkových a elektrických aut.