Nebo spíše, každý si pod ním představuje něco úplně jiného: třeba řada komunistů si myslí, že likvidace kapitalismu je to, co je nejlepší pro naše lidi, někdo jiný třeba chce, aby skončila společná Evropa, já si zase myslím, že je to Unie, která je silná a nebojí se velké problémy společně řešit.

Místo toho, aby alespoň ti, co si "zhruba myslí něco podobného" (myslím, že jich je dost) strávili trochu času nalezením jasné a srozumitelné dohody, co že to vlastně "náš národní zájem je", probíhají u nás přestřelky o tom, kdo ho právě chrání a kdo ne (na svém e-mailu o tom čtu každou chvíli fakt hodně).

A v tomto "hlomozu" pak projde bez povšimnutí, když za něj někdo vydává tu zájem jednotlivce nebo zájmové skupiny (třeba u zemědělských dotací nebo možnosti velkorysé podpory velkých firem), a nebo svou neznalostí nebo cynickým populismem něco, co se velmi rychle proti našemu zájmu obrátí - třeba zpochybňování principu právního státu v Unii.

Proto myslím, že je třeba o "našem národním zájmu" či "zájmu naší země" mluvit více, a nebo alespoň velmi pozorně sledovat, zda hlučný boj za něj není právě něco, co je sice zájmem daného politika či jeho přátel, ale pro občany naší země to nic dobrého nepřinese.