- Náš stát se chce epidemii bránit „moderně“. Ne po „čínsku“, ale spíše po „jihokorejsku“ (tam je počet nakažených nyní v řádu nízkých desítek osob). Je k tomu třeba testovat, testovat a testovat. Premiér slíbil 20 000 testů denně. Jsme na třetině a nevím, u kolika lidí jde o testy kontrolní (postupně to budou tisíce těch, co chtějí potvrdit, že se uzdravili).
- Chytrá karanténa zní aspoň pro mne lépe než „promoření“ (bohužel, se stejnými slovy záhy po sobě hlavní vládní expert na veřejnosti pracoval). Realita je ovšem, jak vidno, na papíře. Vlastně je hlavně, i po týdnech příprav, v PR prostoru. A to někomu stačí.
- Vládní ekonomický tým mluví o tisíci miliardách korun na podporu ekonomiky. Zatím se nestalo skoro nic. Jak se dočtete v mých postech o klíčovém programu zvýhodněných úvěrů pro firmy. Mimochodem, u programu, který vznikl před měsícem a z něhož zřejmě dnes vidělo „korunu“ jen pár z žádajících firem (pokud vůbec). 87,5 % žadatelů se dočkalo odmítnutí.
Doufejme, že přes tento bídný vládní výkon to všichni společně zvládneme. A už se těším, až se spustí PR mašinerie, která nám vysvětlí, kdo to zařídil. ANO, to se bezesporu stane a vyhraje ten, kdo má více peněz a více médií pod svým vlivem.
P.S. Titulek rozhovoru s panem Prymulou je bohužel výmluvný (ZDE). Vláda sází na to, že se lidé budou bát. A budou poslouchat. A tak, když to moc nepůjde, bude je třeba vyděsit.
Myšlenka, že by lidé sami a ochotně spolupracovali, abychom to spolu zvládli, je vládě cizí. Přitom právě tato spolupráce – v případě roušek či mnoha dalších věcech – je to, co nám z krize zřejmě pomohlo zcela zásadně.