Jedná se o jednu z prvních norem, která by měla směřovat ke zlepšení výběru podnikových daní. Problémy s obcházením daní naznačil například skandál Luxleaks a odhady hovoří o mnoha desítkách miliard euro, o které různými způsoby státní rozpočty na této dani přicházejí.

Předmětem návrhu je povinnost daňových úřadů států informovat své protějšky (a Evropskou komisi) o daňových rozhodnutích (tedy dohodách o způsobu danění), které uzavírají s podniky. Některé z těchto rozhodnutí v minulosti totiž vedly ke snížení daňové povinnosti podniku v jiné zemi a země “dobrovolnou výměnu informací” příliš neprováděly. Lepší přístup k informacím, který tato norma založí, by měly daňové úřady využít k tomu, aby byly sto identifikovat plátce, kteří se snaží svou daňovou povinnost snížit. A zjistili, zda postup neodporuje jejich daňovým pravidlům.

Návrh bude v následujících týdnech projednán plénem a poté, co svou oficiální a definitivní pozici zaujme Rada, vstoupí v platnost. Evropský parlament přitom podporuje rozsáhlejší a důslednější úpravu, která například podřizuje úpravě větší okruh daňových rozhodnutí. Členské země v Radě minulý týden ovšem zaujaly slabší a opatrnější pozici. Mimo širšího spektra daňových rozhodnutí jde i o pověření Evropské komise vedením ucelené database těchto daňových rozhodnutí a o to poskytnout veřejnosti přístup k části informací, které nejdou za rámec firemního tajemství.

Na tuto zprávu EP budou v následujících měsících navazovat další parlamentní inciativy, zejména pak zpráva Zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí (TAXE) a návrh legislativních kroků směřujících proti problému obcházení podnikových daní, který by se na plénum parlamentu měl dostat na přelomu roku.