"Cílem je, aby spolufinancování z EFSI umožnilo realizovat infrastrukturní, výzkumné a inovační projekty, které budou mít dopad na ekonomiku Unie. Zároveň v EFSI vidím jasný signál, že veřejné prostředky budou vydávány pouze na kvalitní projekty s jasně definovanými přínosy. A nebude jimi plýtváno na velkorysé dotace s malým přínosem", komentuje dnešní hlasování europoslanec L. Niedermayer, který zároveň připojuje upozornění: "Veřejné výdaje ekonomický růst samy o sobě nezajistí, ale v případě správného nastavení se mohou stát jistým prorůstovým impulsem pro evropskou ekonomiku. Doufám, že EFSI očekávání naplní". Důležitou roli při schvalování EFSI sehrál i EP, který v souvislosti s jednáním o struktuře příjmů EFSI zajistil zachování 1 mld. eur v klíčových programech Horizon 2020 (program výzkumu a vývoje) a CEF (program dopravní, energetické a digitální infrastruktury).
Mohli bychom se inspirovat příkladem
Přispěvatelem do EFSI se však kromě rozpočtu EU stávají i rozpočty některých členských států, konkrétně Německa, Francie, Itálie, Španělska, Lucemburska, Polska a Slovenska. "Myslím, že česká vláda měla své odmítnutí příspěvku do EFSI lépe zvážit. I menší příspěvek by byl příležitostí ukázat, že logiku stojící za projektem chápeme, podporujeme a jsme ochotni pro něj něco udělat. Mohli bychom se inspirovat příkladem Polska, které do EFSI přispělo jako první nečlenský stát eurozóny, nebo Slovenska.
Ani tyto země nežijí v nadbytku rozpočtových peněz, ale chápou zřejmě jinak význam evropských ekonomických iniciativ, které pokud budou úspěšné, mají pro malé otevřené ekonomiky, jako naše, jasný přínos", uzavírá Niedermayer.