Proč "Je suis Charlie"? Protože nejhorší, co tváří v tvář pařížské tragédii můžeme udělat, je tvářit se, že "my nejsme Charlie...
Karikatury, které zveřejňuje Charlie Hebdo se mi nelíbí. A nekritizuji media, která je nechtějí přetiskovat. Přesto se cítím být součástí skupiny Chariiů. A to vůbec ne kvůli tomu, že jich jsou v parlamentu stovky. Ve hře je totiž jedna zcela zásadní věc - svoboda tisku.
Jakkoliv se mi tento její projev nelíbí, jistě do ní spadá. Pokud bychom se snažili svobodu tisku "doladit" tak, abych Charlie Hebdo nesměl své karikatury tisknout, dříve či později se dobereme k něčemu, co se začne podobat společnosti, kterou známe z minulosti. A v ní bych nerad žil.
Chápu, že karikatury mnoho lidí pobuřují. Mne ale mnohem více pobouřil nápad pana Okamury, s venčením prasat u mešit. Pokud se někdo snaží vzbudit nenávist k části společnosti, nemyslím, že to je humor francouzských karikatur... A jestli je něco hodné postavení mimo zákon, jsou to spíše tyto výroky.
Hned poté, co jsem první černé letáky "Je suis Charlie" uviděl, a uvědomil si trochu rozporný pocit, vzpomněl jsem si na Formanův film Lid vs. Larry Flynt. Flyntům právník Isaacman nemá vůbec rád to, co Larry dělá, přesto bojuje za jeho právo, v tom pokračovat. A po zásluze vyhraje...
Na webu jsem kromě fotek našel citát z filmu, který snad hovoří za vše (a neměl jsem odvahu ho přeložit). Čistě náhodou si ho pamatuji od doby, co jsem tento film viděl:
"I am not trying to suggest that you should like what Larry Flynt does. I don't like what Larry Flynt does, but what I do like is the fact that I live in a country where you and I can make that decision for ourselves. I like the fact that I live in a country where I can pick up Hustler magazine and read it, or throw it in the garbage can if that's where I think it belongs..."
