Takže, jen pro připomenutí:
1. Nevíme, jak to je s ním a českým zákonem o konfliktu zájmů?
Stav je dost těžko uvěřitelný. O tom, zda může či nemůže skupina firem
ze svěřeneckých fondů pana premiéra, pobírat dotace či získávat veřejné
zakázky, vlastně nikdo nerozhodl! Neboť soudy mají zato, že skoro nikdo
se jich na to nemůže zeptat.?A tak mezi tím, Agrofert sbírá nové zakázky
od státních firem, a z unijních dotací (kde stopku vystavil unijní
zákon) se zřejmě koncern přesouvá do bezpečných vod dotací domácích.
?Více se o tom dočtete v tomto textu, který uvádí i možnost, jak se
konečně k právnímu výkladu po letech dostat.
2. A co Čapí hnízdo?
Zní to trochu jako s odsouzením Al Caponeho (ne za vraždy, ale krácení
daní). Zdá se, že do hry vstupuje fakt, že stomiliardový holding vlastní
v Čechách a na Slovensku malý penzion. Je to pozoruhodná cesta ke
spravedlnosti v případě, kdy vlastní logika věci je zcela jasná (dotace
byla získána podvodem), ale na odsouzení to nestačí.
3. Problémy s daněmi?
Způsob nalití peněz do ztrátového Čapího hnízda prostřednictvím stovek
milionů nezdaněných peněz firem Agrofertu, měl být snadným soustem pro
finanční úřad. Můžeme se jen domýšlet, proč se to nestalo. Místo toho
běží zdlouhavé policejní šetření, které sice možná nesměřuje osobně na
premiéra (pokud i on sám některé smlouvy nepodepsal), ale možná něco
naznačí i o poměrech v jeho firemním impériu. Jde zřejmě o šetření mnoha
lidí, kteří neudělali nic, kromě respektování pokynu „ze zhora“, ale to
nic na potřebě dobrat se k jasnému verdiktu nemění. A on nepřichází, a
nepřichází.
4. Přímé zemědělské platby?
Za ty je u nás odpovědný fond pod kontrolou Ministerstva zemědělství –
SZIF. Ten se tváří, že na zemědělské přímé platby se ustanovení o
konfliktu zájmu nevztahuje. A tak Agrofert inkasuje ročně přes miliardu
korun z peněz EU (a vláda svými postoji v Bruselu dělá vše proto, aby v
rozporu s návrhem Komise, penězovod takovýmto „farmářům“ neustal). Ani
Evropská komise zatím do této situace nevstoupila – dle jejího vyjádření
konflikt zájmů i zde platí, ale otázka platby je věcí SZIF. Takže
penězovod běží dál a objem potenciálně neoprávněných plateb, které může v
budoucnu požadovat po naší zemi Brusel zpět, utěšeně roste (nová úprava
konfliktu zájmu v EU platí od srpna 2019).
5. Problém s dotacemi na inovaci stále nedořešen
Další problémy Agrofertu a ještě více státu, jsou v minulosti přidělené
dotace. Jak jasně dokumentuje případ linky na toastový chléb (na kterou
pekárny Penam z holdingu Agrofert získaly stamilionovou dotaci), je
možné, že úřady, byly při posuzování dotací pro firmu příliš vstřícné
(zda jen zde, to nevíme). Podrobnosti jsou srozumitelné, ale je
pozoruhodné, že státní úřady vidí věci jinak. Na konci celé procedury
pak může stát nutnost vymáhání peněz od firmy "pana premiéra" úřady
vlády "pana premiéra", což je ekonomicky bez diskuse ale fakticky to
bude věru neobvyklá situace.
Je toho moc na jednoho člověka. A do toho ještě stres s pandemií, neschopnost vlády zvládat rozpočet a smysluplně vymyslet, jak využít stovky miliard, které z rozpočtu Unie dostane bez toho, aby se o jejich využití postaral Agrofert.
Ale soucit není na místě, když se pan Andrej Babiš rozhodl dělat vrcholovou politiku, měl se od podnikání jednoznačně odstřihnout, a nebo podnikat jen tam, kde provazby na státní penězovody neexistují. Neučinil tak, a vleklé spory tak vytěžují spousty úřadů, vyvolávají mnoho stresu a mohou naši zemi stát spousty peněz. Mimo to, kazí atmosféru ve společnosti a pro mnoho lidí snižují důvěru nejen ve vládu, ale v celou společnost a její instituce.
