Prvním je, že potřebujeme dosáhnout velmi značných úspor energie, abychom se dlouhodobě obešli bez ruského plynu. A to nejen tuto zimu, ale i v příštím roce. Vysoká cena, jak všichni vědí, je spolehlivá cesta k úsporám. Pokud bude částečně "vypnuta", musí být jasno, co ji nahradí.
V článku ZDE je uvedeno, že jen na podpory domácností vydá stát přes 100 miliard. Potom by ale platilo, že náklad na celkové stropy by zřejmě byl někde kolem 300 miliard. Spotřeba domácností totiž dělá kolem třetiny spotřeby plynu a elektřiny. Dle mého názoru na to náš rozpočet nemá.
Dnešní evropský rámec pro podporu velkých firem, který platí napříč EU, má několik výhod a nemyslím, že je Komise připravena z něj dělat výjimky. Jeho hlavním pozitivem je to, že cílí jen na vážně postižené firmy (a je chybou, že jiné státní podpory nejdou také tímto směrem, i když chápu, že to není jednoduché) a to, že limituje velikost pomoci (tím chrání rozpočty). Pokud je to druhé problém (to první je zjevně správně), tak by bylo lépe, kdyby se země dohodly s Evropskou komisí, která má zde rozhodující právo, spíše o navýšení stropu pro některé typy firem (s garancí dosažení velkých úspor), než aby usilovaly o rozvolnění prvého.
Mimochodem, stále platí, že pokud se otevřou stavidla státní pomoci dokořán, boudou to naše firmy, které díky velmi špatné kondici rozpočtu budou těmi na kratší straně lana.