Předsednictví v Evropské Unii dává zemím mnoho možností:
- určit agentu toho, o čem se bude jednat (a my si přece často stěžujeme, že Unie dělá, co nemá a nedělá, co má)
- mít velký vliv na konečně rozhodnutí - neb její představitelé dojednávají konečně texty zákonů (a my se každou chvíli divíme, jak vypadají)
- a zapojením do vrcholové práce Unie vyškolit pro stát desítky vysoce kompetentních expertů, kteří i po předsednictví budou náš vliv na Unii prosazovat (což přece chceme)
Zdá se, že pan premiér o toto nestojí. Důvodů může být více:
- třeba vlastně neví, co by prosazoval
- možná cítí, že by nebyl sto mít věci pod kontrolou
- anebo mu chytí v rozpočtu pár set milionů, které ještě před pár měsíci plnými hrstmi rozhazoval
- či ví, že koupit si touto cestou hlasy voličům, kterým navíc ochranu před Unií slibuje, nebude snadné
Asi to bude bude kombinace všeho, což dokládá neochota premiéra přijít na diskusi o stavu Unie do Parlamantu ve Štrasburku. V každém případě, pro naši zemi to je další ztráta. Další promarněná příležitost a chyba.