Mám ale zato, že naší zemi čeká lepší budoucnost a některé dnešní "nepříjemnosti" nebudou trvat dlouho. Mám pro to nejméně 4 důvody:

1. Máme kvalitní média. A to bez ohledu na to, kdo je vlastní. Kromě skvělých týdeníků typu Respektu, který vždy stojí za přečtení, se mi líbí, jak píší i "masovější" noviny. Každý týden se těším na pátek v Hospodářkách s Jindřichem Šídlem a zmínit všechny výborně píšící novináře v HN by zabralo dost řádků. Skvělé texty jsou třeba i na iDNES (namátkově poslední, "zemanovský", od Jana Wirntzera) a za přečetení stojí třeba i komentáře od Saší Mitrofanova na Novinkách. Média vytvářejí tlak na politiky. Rychle a razantně reagují na jejich konání a chyby. Tento "nástroj" na podporu demokracie nefunguje rychle, ale vliv na společnost a politiky má velký.

2. Strategie IV. cenové skupiny už nefunguje. Dle posledního průzkumu klesla popularita prezidenta Zemana pod 40%. Není to podle mne důkazem toho, že prezidenty nemají Češi rádi. Naopak podpora klesla I PŘES TO a nikoliv v důsledku toho, že by se prezident odhodlal podporovat nepopulární nicméně správné věci. Myslím, že mnoho lidí prostě soudí, že se nám "volba nepovedla". A mohli by být proto příště "opatrnější". A měli by na nás, politiky, klást vyšší nároky. Což by bylo jen dobře.

Pokud Vás tyto dva důvody nepřesvědčily, mám dva další.

3. Ač se to nezdá, Češi jsou rození optimisti. To vždy pomůže. Jak mne upozornil kolega Svoboda, jasně to dokumentuje třeba fakt, že máme docela významné město zvané KLADNO, zatím co ZÁPORNO u nás zcela chybí. Vesnici ŘITKA považuji za projev dočasné skepse, se kterou si KLADNO postupně snadno poradí.

4. A kdyby bylo nejhůře, je zde poslední záchrana. Tou je Tonda Blaník. I přes drtivý nástup konkurence v oblasti politické komiky (ne satiry) od dua Zeman - Ovčáček se zdá, že to Tonda nevzdá. A něco jistě vymyslí. A já mu věřím.