Nejsem právník, a udržet klidnou hlavu v kauzách pana premiéra Andrej Babiš, je, myslím, nadlidský úkol. Ale stejně si neodpustím krátkou úvahu.

Držet při životě tak nákladné vyšetřování, jako byl případ dotace na Čapák (spis měl desítky tisíc stran), má samozřejmě svůj náklad. A bylo na to vynaloženo spoustu peněz. Peněz, které má smysl vydávat, neboť pomáhají zajistit, nebo mají pomáhat zajistit, že u nás bude platit právo. Pro všechny případy a všechny lidi. Což je věc hrozně cenná a snaha, která nikdy nekončí.

Pokud státní zástupce toto chtěl, nese jistou odpovědnost, kterou si jistě uvědomuje. A udělal to zjevně proto, že se domníval, že pro šetření jsou pádné důvody (které byly z laického pohledu od začátku patrné).

V případě pochybností měl nechat na soudu, aby se na jednu či druhou stranu přiklonil. Pokud se rozhodl, že roli "rozhodce" nechá na sobě, musí mít velkou jistotu, že jeho případ, který nechal roky běžet, a který konzumoval mnoho peněz a energie, před soud nepatří. A takováto jistota se asi nerodí přes noc. Vzhledem k tomu, co dělal předtím, to proto nepůsobí věrohodně. A mnohem věrohodněji na mne působí postoj jeho nadřízeného.

Ale tím vůbec nechci říct, že za změnou postoje stojí ekonomická či politická síla Andreje Babiše. A nebo že jsem si jistý, že případ před soud patří. Na to nemám ani informace ani znalosti.

Mimochodem, navíc se ukázalo, že vlastně "o nic nešlo". Premiér řekl, že ani v případě opačného výsledku neodstoupí. Hnutí ANO ho neodvolá a ti, co mu nedůvěřují, třeba s odkazem na jiné kauzy, mu nedůvěřují dál. A jako premiéra si ho nepřejí. Takže, život běží dál, jen jistá pachuť kolem fungování státního zástupce a vlády práva u nás žije též.