Rusko, z rozhodnutí svého presidenta, již více než 10 let prožívá ekonomickou stagnaci, ve které klesá životní úroveň řady lidí (neb oligarchové, president a jeho přátelé nesmí přijít zkrátka).

To, co roste, nyní raketově, je počet rublů potřebných k nákupu spolehlivé měny, jako je euro nebo USD (navíc dnes lidé, kteří si je chtějí koupit, aby ochránili své úspory, ke kurzu přidají 30% poplatek, který byl zaveden).

Proti roku 2008 je třeba za dolar zaplatit (i bez poplatku) dnes více než 4x tolik. Ve stejné době vzrostla životní úroveň (měřená domácím produktem v paritě kupní síly) o pouhých 6 % (a to bez zahrnutí dopadů pandemie, která zřejmě způsobila další pokles). Dokonce i proti ztrátě hodnoty rublu, kterou vyvolala anexe Krymu, je dnes cena dolaru skoro dvojnásobná. Podobně se také zdraží zboží, které se ze západu dováží.

Kolaps ruských finančních trhů seslal z tohoto pohledu Rusko do finančního suterénu těch nejvíce nestabilních zemí světa. Ruská aktiva není obvykle možno prodat. Předpokládám, že mnoho bank před pádem chrání jen (potenciálně inflační) peníze od centrální banky. Ty zřejmě též financují i Putinovu šílenou válku. Devizy v zahraničí přitom, zřejmě v rozhodnujícím objemu, leží na zmražených účtech.

Ruskou vládou a bankou zavedené restrikce již dávno zastavily volnou směnitelnost rublu a možnost firem jej dle vlastního uvážení držet. Omezen, pokud ne paralyzován, je i obchod. Mnoho zásadních věcí, které Rusko potřebuje dovážet, nemůže kvůli sankcím získat. Ruská vláda se rozhodla přestat splácet některé dluhy a její rating propadá k těm nejnižším hodnotám, vylučujícím získání půjček.

A to jsou jen vybrané aspekty důsledků politiky prezidenta Putina na lidi své země, kterou její president z hlediska svobody a fungování směřuje k modelu Severní Koreji...